Odnosím vám dítě. Jak v Česku funguje surogátní mateřství a jaké příběhy skrývá?
Nosit cizí dítě se od mých vlastních moc neliší, popisuje Pavla, která odnosila chlapečka neplodnému páru
Pavla z Přerovska má dvě děti, třetí dítě porodila cizím lidem. Vše začalo loni na podzim, kdy na reprodukčním oddělení kliniky prošla umělým odplodněním. Pavla napoprvé otěhotněla, následujících devět měsíců nosila dítě neplodnému páru. Ten si vzal na náklady spojené s náhradním mateřstvím půjčku. Po porodu se Pavla dítěte právně vzdala a biologická matka, která je na vozíčku, požádala o adopci. Jak proces náhradního mateřství probíhá?
„K náhradnímu mateřství mě přivedla touha pomoct někomu, dát někomu pocit lásky,“ vysvětluje Pavla. V březnu 2024 byla Pavla v šestém měsíci těhotenství, na otázku jaké to je nosit cizí dítě odpovídá tak, že je to zvláštní. „Člověk už dopředu ví, že dítě není a nebude jeho, na druhou stranu je to stejný pocit jako s mými vlastními dětmi, kdy cítím jak roste, pohybuje se,“ rozvádí dále Pavla.
Čtěte také
O možnosti stát se náhradní mámou se dozvěděla ze sociálních sítí, počítala s finanční kompenzací, která se pohybuje ve stovkách tisíc korun. „Finanční náhradu beru jako náhradu péče o sebe a dítě a zodpovědnost, kterou za něj mám,“ vysvětluje Pavla. Také zmiňuje náhrady ušlého zisku za dobu těhotenství, kdy by mohla být v zaměstnání, nebo bolestné.
Existují i rizika
Jelikož je Pavle přes čtyřicet, uvědomuje si, že s těhotenstvím jsou spojená i rizika. Na rizika pacientku upozornila i gynekoložka, kterou plán na odnošení dítěte jinému páru překvapil, ale svoji pacientku nesoudí.
Pavla je rozvedená, má dvě děti. Jelikož druhé dítě je ještě malé, Pavla je na rodičovské dovolené a do práce nechodí. Vzhledem k mohutnější postavě a volnému oblečení si okolí jejího těhotenství nevšimlo.
Průběh těhotenství
V osmém měsíci těhotenství Pavla už ví, že jinému páru nosí syna. S biologickými rodiči je v kontaktu občas, přibližně jednou za měsíc, kvůli tomu, že bydlí daleko.
V červnu 2024 Pavla míří do nemocnice na plánovaný císařský řez. Její děti hlídá maminka, která o náhradním těhotenství ví a respektuje ho. Pár hodin před porodem začíná být nervózní. „Psychicky se připravuji na bolest a na pobyt v nemocnici, člověk nikdy neví, co se může na sále stát,“ přemítá náhradní maminka. Pár hodin po této zprávě už vidí Pavla černovlasého chlapečka, který má dva tisíce devět set gramů a čtyřicet osm centimetrů.
„Miminko jsem viděla, byl to hezký zážitek. Mateřský pud se ve mě výrazně silně neprobudil,“ komentuje Pavla po porodu. Dítě si přebírá biologický otec, který na matrice s Pavlou již před porodem podepsal prohlášení o určení otcovství.
Související
-
Dotazník, přípravný kurz, telefonát a osvojení. Jak probíhal proces adopce ročního Tobiáše?
Lenka a Tomáš z Ostravska nemůžou mít vlastní děti a rozhodli se pro adopci. V prvním díle seriálu se vracíme úplně na začátek – na přelom roku 2019/2020.
-
Deníky adopce 2. Jaký byl pro Lenku a Tomáše první rok s osvojeným synem?
V časosběrném seriálu Radiožurnálu navážeme na seriál Deníky adopce – příběh o Lence a Tomášovi z Ostravska, kteří si před rokem osvojili syna Tobiáše.
-
Lékařka: Neplodnost je častější u mužů. Měli by chodit na vyšetření spermií stejně jako k zubaři
„Více než 50 procent důvodů, proč se nedaří počít, je na straně pánů. Hraje v tom roli i ostych,“ popisuje lékařka Milada Brandejská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.