Boj o Charkov a Biden v Evropě. Válka na Ukrajině, den 28

V ukrajinském přístavním městě Mariupol obleženém ruskými jednotkami zůstává v nelidských podmínkách 100 tisíc obyvatel. V nočním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Snahy civilisty zachránit prostřednictvím humanitárních koridorů podle něho maří ruské „ostřelování nebo záměrný teror“. Město má strategický význam, jeho dobytí by Rusům umožnilo vytvořit pozemní spojení s anektovaným Krymem, ale ukrajinské síly odmítají kapitulovat.

K jednáním s ruskou stranou Zelenskyj řekl, že se konají prakticky každý den. „Je to velmi náročné, někdy konfrontační,“ přiblížil. „Ale krok za krokem se postupujeme vpřed,“ dodal.

Prezident Zelenskyj také upozornil, že v březnu měly zzačít jarní osevní práce a na spoustě míst sedláci se svými traktory do polí nevyjedou, protože pole jsou zaminovaná nebo se v okolí bojuje. Je to velký problém nejen pro obyvatele Ukrajiny, ale i pro země, které od ní nakupovaly pšenici. S ruskou pšenicí přitom z politických důvodů počítat nemohou.

Odboj ve městech i na venkově

V Chersonu dobytém ruskými vojsky čelí podle ukrajinského ministerstva zahraničí na 300 tisíc lidí humanitární katastrofě. Potraviny a léky zde téměř došly a Rusko odmítá otevřít humanitární koridory pro evakuaci civilistů.

Čtěte také

iROZHLAS

Nočním Charkovem otřásaly těžké boje, Cherson mezitím čelí humanitární katastrofě

Minulý týden se u chersonské koncertní síně chystalo vaření boršče z kuřat z nedaleké drůbeží farmy, které kvůli válce dochází krmivo, a tak kuřata rozdávali, než aby je pohřbívali. „Díky těmto kuřatům a zelenině město žije. Jiné potraviny dovážet nedovolí,“ tvrdí podle BBC místní obyvatelé.

Ti opakovaně vyšli do ulic s ukrajinskými vlajkami protestovat proti ruské okupaci. Pondělní mítink Rusové rozehnali střelbou a několik lidí zranili. V úterý ruští vojáci dav rozháněli slzným plynem. „Když se plyn rozptýlil, lidé se znovu vrátili na náměstí,“ napsal deník Ukrajinska pravda na svém webu.

Místní tvrdí, že ruští vojáci zpočátku vypadali zmateně a dokonce vystrašeně. Takové demonstrace „zjevně nečekali“ a „všichni na ně křičeli, ať táhnou domů“. Někteří demonstranti citovali vojáky, kteří prý jim říkali „my jsme tu navždy“ a „musíte si na to zvyknout“ a kteří se prý divili, že lidé nechápou, že Rusové „jsou osvoboditelé“.

Také farmáři ve Vosnesensku odrazili ruské síly, které se blížily k malé komunitě. Farmáři zastavili ruský postup vyhozením mostu do povětří a zničili všechna ruská tanková vozidla s pomocí britských NLAW protitankových zbraní. Rusové se následně z oblasti plně stáhli.

Biden v Evropě

Kvůli situaci na Ukrajině dnes do Evropy přiletí americký prezident Joe Biden. Ve čtvrtek navštíví Brusel, kde se setká se zástupci NATO, Evropské unie a zemí G7. V pátek odcestuje do Varšavy, kde bude jednat se svým polským protějškem Andrzejem Dudou. Podle bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana je cílem cesty vyjádřit jednotu Západu.

Na polském území jsou tisíce amerických vojáků, do Polska kromě toho z Ukrajiny před válkou uprchly od jejího začátku na konci února více než dva miliony lidí. Polsko je tak v řešení ukrajinské krize klíčovým spojencem. Zároveň je zemí, která nejhlasitěji volají po tom, aby Severoatlantická aliance zvážila důraznější kroky pro zastavení krvavých bojů na Ukrajině včetně takzvané mírové mise.

Představitelé Bílého domu už dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se však tento měsíc na polsko-ukrajinských hranicích sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, a dal tak Ukrajině najevo americkou podporu.