50 let od přistání na Měsíci
Přistání na Měsíci krok za krokem. „Byl to kolumbovský krok do vesmíru,“ hodnotí Karel Pacner
Byl to skutečně historický moment v dějinách kosmonautiky. Přesně před padesáti lety vstoupil první pozemšťan, americký astronaut Neil Armstrong, na povrch Měsíce. Připomeňte si, jak to probíhalo.
„Start Apolla 11 byl můj největší životní zážitek,“ vzpomíná Karel Pacner. „Představte si modré nebe, na obzoru vidíte tužku – což je Saturn 5 s Apollem 11. A najednou se raketa zahalila do oblaku dýmu a plamenů.“
Doufal jsem, že si Neil Armstrong zlomí nohu, směje se „náhradník“ Jim Lovell. Ve filmu si ho zahrál Tom Hanks

Jméno Neila Armstronga dnes zná každé malé dítě. Stačilo přitom málo a do vesmíru místo něj mohl letět někdo jiný. Jim Lovell, „stínový velitel“ Apolla 11 a později velitel Apolla 13, do poslední chvíle čekal, zda Neila nebude na palubě Apolla 11 muset zastoupit. „Doufal jsem, že by si mohl zlomit nohu,“ směje se v rozhovoru s Janem Kalibou.
Apollo 11 se třetí den po startu dostalo na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Kroužil po ní velitelský model Columbia. 20. července se od Columbie odpojil lunární modul Eagle a s Armstrongem a Aldrinem na palubě se spustil k povrchu Měsíce. Sledoval je přitom celý svět.
Po několika hodinách astronaut Neil Armstrong vstoupil na povrch přirozeného satelitu Země. Tehdy zazněl jeho slavný výrok: „Malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“
„Povrch je jemný, vypadá skoro jako prášek, ulpívá na botách. Bořím se málo, ale stopy jsou zřetelně vidět,“ komentoval Armstrong své první kroky na Měsíci. Buzz Aldrin dokonce zkoušel na měsíčním povrchu skákat.
Kolumbovský krok do vesmíru
Po 21 hodinách odstartoval lunární modul zpátky na oběžnou dráhu kolem Měsíce, kde se spojil s velitelskou sekcí Apolla 11. Po třech dnech letu bezpečně přistála v Tichém oceánu.
„Byly to srovnatelné zlomy: sputnik, Gagarin a Armstrong. Těžko rozlišovat, co bylo důležitější. Všechno to byly kolumbovské kroky do vesmíru,“ uzavírá Karel Pacner, odborník na kosmonautiku.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.