Některá americká města začínají žalovat ropné společnosti – za to, že údajně vědomě obchodují s produktem, který přispívá ke změně klimatu. Jednu takovou žalobu podal New York. U první instance s ní neuspěl. Letos na jaře ale město v reakci na klimatickou krizi přijalo soubor zákonů, které se dotýkají i prezidenta Donalda Trumpa.
Starosta Bill de Blasio stojí v hale Trumpovy věže a vzkazuje prezidentovi, že pokud jeho osm newyorských mrakodrapů do pěti let výrazně nesníží emise skleníkových plynů, bude Trump městu platit miliony dolarů ročně. Kdo znečišťuje, dostane tučnou pokutu – to je podle starosty matematika, které i Trump rozumí.
Americká Republikánská strana je dlouhodobě baštou politiků popírajících nebo zcela ignorujících problém globální změny klimatu. Legendárními se již stala vyhlášení Teda Cruze, Paula Ryana nebo Jima Inhofa, který je dokonce předsedou environmentálního výboru amerického Senátu. Ten papeži Františkovi po vydání encykliky Laudato Si dokonce doporučil, aby se do debaty o klimatické změně zbytečně nemíchal. Budoucí prezident Donald Trump proto v spřežení s republikánskou většinou v Kongresu i Senátu nevěští nic dobrého pro křehký ekosystém naší planety.
Na de Blasia se při těch slovech snáší hukot Trumpových příznivců, kteří nesou transparenty o nejhorším starostovi v historii. A to ještě nevědí, že de Blasio o několik týdnů později ohlásí prezidentskou kandidaturu.
„Křičeli na nás oplzlosti. Starosta si samozřejmě Trumpovu budovu vybral schválně, aby získal politické body, které si ale podle mě za prosazení tohoto zákona zaslouží. Byli jsme v té příšerné pozlacené lobby a vedení budovy poslalo skupinu protestujících, aby nás hecovali. Byla to scénka, jakou jsem ještě neviděl. Pustili nahlas hudbu, takže do toho hrál na plné pecky Frank Sinatra,“ popisuje střet dvou světů Pete Sikora.
Zelený Nový úděl
On sám je odborníkem na klima a sociální nerovnosti z organizace Newyorské komunity pro změnu, která se podílela na přípravě zákonů o klimatické mobilizaci New Yorku. Jádrem zákonů je právě to, o čem v Trumpově věži mluvil starosta de Blasio: snaha, aby budovy nad 2300 metrů čtverečních výrazně snížily své emise.
„V New Yorku, tak jako ve spoustě jiných měst, asi včetně českých, je hlavním zdrojem uhlíkového znečištění spotřeba energie v budovách. Hodně energie se ale promrhá a New York je prvním městem na světě, které požaduje, aby vlastníci do roku 2030 snížili znečištění ze svých budov na jednu pětinu. Jsme na to ohromně pyšní, protože pro tuto modernizaci zároveň vzniknou desetitisíce pracovních míst. Takže je to pro New York skutečně ‚zelený Nový úděl‘.“
„New York se potopí“
Trumpova organizace ani společnost provozující další z newyorských mrakodrapů, Empire State Building, možnost vyjádřit se pro Český rozhlas nevyužily. 40 procent emisí musejí úsporami, přechodem k čisté energii a úpravami izolace i provozu odbourat už za pět let, kdy se také začnou vybírat pokuty. Nařízení se týká i budov města nebo nájemních věžáků o pěti či více podlažích, částečnou výjimku mají třeba nemocnice.
Logo|foto:Český rozhlas
Někteří lidé se v krátkodobém horizontu bojí zdražení nájmů, v New Yorku už tak velmi vysokých. Město vlastníkům velkých budov nabízí pomoc, schválilo pro ně program výhodných půjček a tvrdí, že v součtu s následnými úsporami za elektřinu na modernizaci vydělají jak majitelé, tak Newyorčané.
„Jako Newyorčana mě děsí, co znamená změna klimatu. Naše město musí jednat, stejně jako jiná místa na světě, hlavně největší znečišťovatelé s největšími morálními závazky. Pokud se k nám se snižováním emisí z budov a dalšími opatřeními nikdo nepřidá, naše město se potopí, to je prostě podle vědy nevyhnutelné. Potopíme se a budeme se při tom péct v horkém počasí a trpět při mnohem horších přírodních katastrofách, než byl hurikán Sandy. Doufáme tedy, že inspirujeme třeba Prahu a další velká města k podobným opatřením, jako udělal New York,“ říká muž s polskými předky Pete Sikora.
Možnosti New Yorku jako města, jak minimalizovat emise skleníkových plynů, jsou omezené – řadu pravomocí má stát či federální vláda. V plánu je třeba elektrifikace autobusů, v nově přijatém zákoně se píše o zelených střechách se solárními panely nebo malými větrnými turbínami pro nové nebo menší budovy.
Před půl stoletím pracoval pro Martina Luthera Kinga, pak se rozhodl proměnit vztah byznysu k životnímu prostředí. Host: Paul Hawken, konzultant vlád a korporací.
Klimatická změna se v politice i ve společnosti stává čím dál důležitějším tématem. Podle odborníků proti ní má smysl bojovat i individuálně - omezením vlastní uhlíkové stopy.
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
