Zničí Donald Trump planetu Zemi?

18. listopad 2016
03746802.jpeg

Americká Republikánská strana je dlouhodobě baštou politiků popírajících nebo zcela ignorujících problém globální změny klimatu. Legendárními se již stala vyhlášení Teda Cruze, Paula Ryana nebo Jima Inhofa, který je dokonce předsedou environmentálního výboru amerického Senátu. Ten papeži Františkovi po vydání encykliky Laudato Si dokonce doporučil, aby se do debaty o klimatické změně zbytečně nemíchal. Budoucí prezident Donald Trump proto v spřežení s republikánskou většinou v Kongresu i Senátu nevěští nic dobrého pro křehký ekosystém naší planety.

USA již budou mít zanedlouho v Oválné pracovně pravděpodobně jediného světového lídra, který existenci klimatické změny popírá. Ano – dokonce i Vladimir Putin nebo čínský prezident na ni mají opačný názor. Trump v průběhu své kampaně klimatickou změnu opakovaně označoval za hoax, mýtus a „bullshit“. Slíbil obnovit skomírající uhelný průmysl v zemi či zrušení Pařížské dohody. Jeho přízni se určitě budou těšit také společnosti podnikající v oblasti nebezpečného hydraulického frakování. Navíc jeho afinita k extrémní pravici znamená, že i pro environmentální aktivisty nastávají těžké časy.

Dle některých je výsledek amerických voleb skutečně černým dnem pro celou Zemi. Například filosof a politický ekonom Nick Srnicek již stihl varovat, že nás čekají neveselé ekologické zítřky – máme se připravit na oteplení planety o 4 °C a masové migrační vlny v důsledku bezprecedentní klimatické změny. Za relativně bezpečné oteplení planety se přitom považuje rozpětí od 1,5 do 2 °C oproti roku 1884. Jenomže za tu dobu jsme již klima stihli přehřát o 0,85 °C a manévrovací prostor se nám tak výrazně zužuje. Ředitel vlivné americké environmentální organizace Sierra Club Michael Brune je prý z výsledků voleb rozzlobený a smutný. Věří však, že zbořit osm let práce Obamovy administrativy bude pro Trumpa nelehký úkol. Zakladatel aktivistické platformy 350.org Bill McKibben na druhé straně předpokládá, že prezidentské období Donalda Trumpa se pevně vtiskne do geologické historie naší planety.

03519745.jpeg

Alarmující zprávou je Trumpova personální politika na klíčových environmentálních postech. Na post ministryně vnitra totiž může nastoupit bývalá aljašská guvernérka a politická zombie Sarah Palin. Z této pozice by měla možnost rozhodovat o využívání federálních pozemků, mezi které patří i Yosemitský či Yellowstonský národní park. Protože dle Palinové jsou ropa a zemní plyn dary od Boha americkému lidu, méďu Yogiho a jeho přítele Bubu brzo můžou navštívit stroje těžařských společností. Ani Forrest Lucas – další kandidát na ministra vnitra a zakladatel ropní společnosti Lucas Oil – nebude pravděpodobně k přírodnímu dědictví Severní Ameriky chovat moc sympatií. K tomu všemu se Trump chystá výrazně proměnit vládní Agenturu na ochranu životního prostředí (EPA). Původně ji slíbil zcela zrušit, nakonec však z této pozice ustoupil a plánuje agenturu zaměřit na problémy čistoty vody a vzduchu v neprospěch řešení klíčového problému klimatické změny a tranzice k obnovitelným zdrojům. Dle Sierra Clubu možno očekávat, že příští čtyři roky bude agentura výrazně podfinancována a ochromena.

Za Trumpovy administrativy s jistotou dojde k dekonstrukci federálních environmentálních regulací (ovšem v případě USA značně pokulhávajících za evropským standardem). Nejistý osud také čekají závazky USA v Pařížské dohodě. Evropští, čínští i ruští diplomaté již na Trumpa stihli naléhat, aby z dohody vyjednané za výrazného přispění dosluhujícího ministra zahraničních věcí USA Johna Kerryho neustupoval. Staronový kandidát na francouzského prezidenta Nicolas Sarkozy se v médiích dokonce vyjádřil, že na americké zboží by v případě odstoupení od klimatické smlouvy měla být uvalena uhlíková daň. Je proto klidně možné, že Trump svoje absurdní sliby nenaplní – bude totiž stát vůči ohromné institucionální a byrokratické mašinerii, proti které jen stěží nalezne silné politické spojence na mezinárodní scéně. Navíc, i kdyby se Trump rozhodl od Pařížské dohody skutečně odstoupit – a to klidně hned v první den svého působení – proces vystoupení by se přetáhl přes celé jeho funkční období.

03746808.jpeg

V neposlední řadě znamená zvolení Trumpa poplach v řadách amerického i světového environmentálního hnutí. Můžeme očekávat, že událostí, jako jsou protesty proti ropovodu Dakota Access Pipeline, bude nadále přibývat. Dá se dokonce předpokládat, že právě odpor vůči anti-ekologickým krokům Trumpovy administrativy se stane jedním ze symbolů vzdoru vůči jeho prezidentství. Jeho obrovské investiční portfolio totiž zahrnuje i projekty ve fosilním průmyslu. Jenom do společnosti stavící samotnou Dakota Access Pipeline již v minulosti investoval téměř milion dolarů a další peníze přihodili jeho poradci.

Atmosféra naší planety byla v důsledku antropogenní klimatické změny v roce 2015 teplejší o 0,85 °C oproti referenčnímu roku 1884. Hodnoty CO2 v ní letos dosáhly úrovně 404 ppm (parts per milion), co je o 54 jednotek výše, než je relativně bezpečná hladina 350 ppm. V roce 1950 se přitom koncentrace oxidu uhličitého pohybovala pod úrovní 320 ppm a za posledních 400 000 let tyto hodnoty nepřekročily hranici 300 ppm.

Vzhledem k tomu, že politici celého světa doteď nevyslali jednoznačný signál, jak klimatickou změnu hodlají zvrátit nejen na stránkách Pařížské dohody, ale i v reálné praxi, představuje zvolení Donalda Trumpa v první řadě akceleraci všech negativních trendů, o nichž jsme si mysleli, že jsou na konci s dechem. Na druhé straně, uskutečnit úspěšnou renesanci fosilního průmyslu v USA a odklonění celé krajiny z kurzu (opatrných) pro-environmentálních opatření bude pro Trumpa natolik náročné, že nebude schopen tak absurdní změnu dovést do úspěšného konce. Mezi jeho federální administrativou a vedením jednotlivých pro-environmentálních amerických států (například Kalifornie) navíc určitě dojde v této věci k mnohým sporům a blokacím. Doufejme tedy, že Trumpovo prezidentské období bude posledním zoufalým sprintem klimaskeptiků a fosilního průmyslu vůči zdi, kterou příroda postavila do cesty bezmeznému ekonomickému růstu.

autor: Lukáš Likavčan
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.