Muži pražského jara
Opravdu podporoval Husák pražské jaro?
Smutně proslulou postavou roku 1968 je Gustáv Husák, pozdější komunistický prezident socialistického Československa. Ještě v dubnu před invazí byl řadovým členem komunistické strany a zastával proreformní názory, ovšem v srpnu po příjezdu okupačních tanků otočil a jeho hvězda začala strmě stoupat.
Gustáv Husák se stal po invazi nejvýše postaveným komunistou v zemi a zapsal se jako autor normalizace, který s pomocí Sovětského svazu udusil svobodu v Československu. Kam zmizela jeho podpora pražského jara? Nebo vlastně nikdy nebyla?
Na jaře 1968 působí Gustáv Husák dojmem, že pražské jaro je i jeho jaro. Ale nenechme se mýlit, to je jen Husákova maska, tvrdí historik Michal Macháček. „Myslím, že problém je v tom, že přerod vůbec nebyl. To byl přerod navenek, ale ten člověk byl pořád stejný. Zůstával na prvním místě komunistou, který stavěl na spojenectví se Sovětským svazem a vedoucí úloze Komunistické strany Československa.“
Macháček je specialistou na Husáka a napsal o něm rozsáhlou monografii. „Útočil i proti bývalé politické elitě, proti Antonínu Novotnému a slovenským politikům, později se vymezuje i vůči Vasilu Biľakovi a staví se za Alexandera Dubčeka. Používá to takticky a čeká na svůj velký politický comeback.“
Ten přišel se Sověty. Vzpomíná na to bývalý komunistický ideolog a pozdější disident Miroslav Kusý. Husáka potkal v Bratislavě v den invaze. „Vizionářsky se podíval nahoru Pražskou ulicí, kudy se valily dolů tanky, a řekl, že tento národ zachrání, i kdyby mu všichni naplivali do očí. Stavěl se do pozice mesiáše.“
Ať odpadne, co je kolísavé. Ať odpadne, co je oportunistické. Ať ve straně zůstane, co je pevné, co je charakterní, co chce za tento národ zápasit.
Gustáv Husák
Gustáv Husák to ovšem neměl se sovětskými komunisty snadné. Jako bývalému buržoaznímu nacionalistovi, který si odseděl devět let ve vězení, mu nevěřili. „Pro Brežněva nebyl žádné terno,“ vzpomíná Kusý, sázka na Husáka se ale podle něj Sovětům náramně vyplatila.
„Stává se pro ně východiskem z nouze. Udělal ohromnou práci navíc oproti tomu, co od něj Sověti požadovali. Když ho porovnáme s [Jánosem] Kádárem, tak Kádár na Rusech vymohl, co se dalo.“
Související
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
