Nevidím moc velký rozdíl mezi závislostí na sociálních sítích, alkoholu či drogách. Projevy jsou totožné, tvrdí adiktolog Sklenář

Jakou roli v procesu léčby hraje rodina člověka, který se léčí se závislostí?

Čtěte také

Pít s dítětem alkohol je rizikové, od pití s vrstevníky ho neodradí, varují psychologové

Rodina je velmi klíčová, proto s rodinami pracujeme už během léčebného procesu. Bez rodiny to jde velmi těžko. Pokud bychom to nedělali, byl by to opravdu velký šok, protože ve chvíli, kdy z rodiny odchází člověk se závislostí a vrací se do značné míry jako vyléčený člověk, je to někdo jiný. Ta témata jsou velmi propojená s rodinou, proto jsou její členové součástí procesu a jako podmínku pomoci si klademe spolupráci s rodinou.

Říká se, že u lidí závislých na alkoholu i na jiných návykových látkách se vyléčení někdy napoprvé nepodaří. V kolika procentech se to podaří?

Je velký rozdíl mezi ambulantní a pobytovou léčbou. V té pobytové léčbě máme poměrně vysokou úspěšnost. Léčba v naší terapeutické komunitě trvá v průměru jeden rok, je velmi intenzivní a velmi dlouhá – 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Jste zkrátka v komunitě. Tam máme úspěšnost až 70 procent. Oproti tomu v ambulantní léčbě je úspěšnost kolem 30 až 40 procent.

U pobytové léčby závislosti je až 70procentní úspěšnost.

Je to kvůli tomu, že přichází velké množství lidí v různém stadiu motivace. Ne každý se v léčbě udrží. Je tam poměrně vysoký drop out, to znamená počet klientů, kteří opravdu skončí během léčebného procesu. Na druhou stranu je ambulantní léčba mnohem snadněji dostupná, je mnohem levnější a nabízí možnost téměř kdykoliv přijít a začít znovu. 

Zmínil jste osamělost. Je to téma, se kterým přicházejí lidé na adiktologii často?

Čtěte také

iROZHLAS

Začíná Suchej únor. Česko patří k zemím, kde se pije nejvíce na světě

Osamělost je velký fenomén posledních let, respektive je to téma, které často vede ke vzniku a rozvoji závislosti. Lidé jsou hodně osamělí. Toto celé akceleroval covid a myslím, že to pokračuje. Čím dál tím míň jsme součástí komunity a jsme víc izolováni. A čím to je? Hrozně tomu pomáhají sociální sítě. Řada lidí má na sociálních sítích 500 přátel, pod každým příspěvkem 20 až 30 lajků.

Ale když by měli pozvat někoho v sobotu na večeři, nemají koho pozvat. Sociální sítě toto velmi prohlubují. To není reálná propojenost a nejsou to reálné hluboké vztahy a vazby, které naopak k životu velmi potřebujeme. Osamělost se u řady z nás prohlubuje. Pak jsme ale také sami na to čelit problémům, čelit strachu, který máme z války, z covidu, z událostí posledních let. A alkohol a jiné návykové látky jsou skvělý únik.

Jsou sociální sítě návykovou látkou?

Rozhodně, obrovskou. Nevidím moc velký rozdíl mezi sociálními sítěmi, alkoholem či drogami, protože když se potom podívám na projevy u každého jednotlivce, jsou vlastně totožné. Je důležité říct, že sociální sítě, on-line hry a aplikace jsou vyvíjeny s tím, abychom na nich trávili ideálně veškerý možný čas.

Za užíváním návykových látek jsou bolest, strach a trauma.

Abychom si to vůbec dokázali představit, často za těmi velkými projekty stojí celá armáda IT odborníků, psychologů, marketérů, a na druhé straně jeden člověk. Představte si, jaké čelíte přesile lidí, kteří jsou specialisti na digitální technologie, kteří je vytvářejí s tím, abyste na nich trávili veškerý čas. Jako dospělí to někdy zvládáme líp, někdy hůř. Děti se tomu brání velmi těžko.

Jsou tu různé závislosti, na alkoholu, drogách nebo gamblingu. Léčíte vaše klienty spolu? Sedí společně v komunitě několik měsíců a sdílí spolu ten proces léčby?

Čtěte také

Nedokážeme „opravit“ závislé dítě. Nejvíc pomáhá rodinná terapie, radí adiktolog

Je to tak. Myslím, že to je podstata všeho, o které se málo hovoří. Často hovoříme o závislostech, jako odborníci rádi říkáme diagnostická kritéria a mezinárodní klasifikaci nemocí. Ale musíme se podívat za tu závislost, a za ní je člověk. A víc než o závislostech a diagnózách, bychom měli hovořit právě o lidech.

A možná se neptat, jaké a jak často návykové látky užívají, ale proč je užívají, co jim přinášejí, co tím vlastně řeší. A zjistíme, že to je bolest, osamělost a trauma. A ta otázka potom nezní ,jaká je závislost‘, jestli na internetu nebo na heroinu. Ale kde se vzala ta bolest, kde se vzal ten strach? To my léčíme.

Má význam držet Suchej únor? Jak pracovat s člověkem, který svou závislost popírá? Je nealko pivo pro abstinenta v pořádku? A existuje náhražka alkoholu? Poslechněte si celý rozhovor.