Nespokojeni s demokracií. Mysleli jsme si, že současnost bude jiná, chtěli jsme dohnat Rakousko. Demokracie ale nestojí na materiálních hodnotách, shodují se Mejstřík a Hořejš
Martin Mejstřík, někdejší studentský vůdce a pozdější senátor, a Nikola Hořejš z výzkumného ústavu STEM, který se zabývá dlouhodobou analýzou vývoje společnosti, se zamýšleli nad pojmem demokracie. „Demokracii nelze stavět na písku, musíme pojmenovat to zlo a komunismus zlo byl,“ říká Mejstřík. „Nespokojenost s demokracií je evropský fenomén, vidíme to v nástupu radikálních stran, ty hledají rychlá řešení pro lidí, kteří se nemají ekonomicky dobře,“ doplňuje Hořejš.
Bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík svoji práci po revoluci nepovažuje za zcela dokonanou.
„Chtěli jsme společnost bez komunistů. Domnívali jsme se, že jsme nad komunistickou totalitou zvítězili a že samozřejmě bude následovat vypořádání s totalitou a komunismus bude zakázán stejně jako nacismus, protože je srovnatelný minimálně počtem obětí,“ vysvětluje.
„Věděli jsme, že svoboda je v protikladu s komunismem. Nedá se stavět demokracie na písku. Musíme pojmenovat zlo a říct, že komunismus zlo byl,“ apeluje na dnešní politiky Mejstřík.
Nevážíme si diktátorů a to je dobře
„Česko by za demokracii dostalo takové průměrné vysvědčení, 43 procent lidí říká, že je demokracie v pořádku. Jsme na tom ale oproti jiným zemím v regionu dobře, nechceme vládu silné ruky, nevážíme si diktátorů, Putina a dalších. Vysvědčení to ale není zářné,“ přidává pohled analytika Nikola Hořejš.
Mejstřík se v rozhovoru pro Radiožurnál nevyhnul kritice současných politických elit. „Chybělo nám očištění od komunistů. Justice, policie i armáda zůstala infiltrována komunisty. Já naprosto chápu českou společnost, že je rozčarovaná. Je to selhání opravdu všech elit po roce 1989,“ tvrdí.
„Nejsme v katastrofických číslech, ale cítíme extrémní vystrašení do budoucna. Nevíme, kam jdeme, česká společnost očekává, že co bude dál, bude už jen horší,“ popisuje Hořejš. „Češi si velmi často myslí, že nemají moc měnit věci,“ podotýká.
Související
-
Blahobyt bez demokracie a svobody projevu není k životu, říká spisovatelka Radka Denemarková
Spisovatelka Radka Denemarková je čtyřnásobná držitelka ceny Magnesia Litera, její knihy byla přeloženy do mnoha jazyků. Co si myslí o světě, ve kterém žijeme?
-
Inaugurace Joea Bidena: Poslechněte si jeho první projev v roli prezidenta Spojených států
Na svou rodinnou Bibli starou 127 let dnes složil přísahu nový americký prezident Joe Biden. Poslechněte si celou inauguraci ze záznamu!
-
Cítili jsme, že končí doba bezčasí, o které psal Václav Havel, vzpomíná Martin Mejstřík
Někdejší studentský vůdce z roku 1989 necítil euforii, ale pocit zodpovědnosti a obavu. Tehdy jsem si uvědomil, že svoboda je vnitřní rozpoložení člověka, říká Mejstřík.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Policie zkoumá zakázky pojišťovny ministerstva vnitra pro firmy šéfa lyžařů Trávníčka
-
Musk dál škrtí USA. Vyhazovy doprovází potlesk i obavy, aby nezadusil demokracii
-
Únor přinesl povinnosti, listopad horoskopy a Ježíše. Co o českých dějinách prozrazuje 883 tisíc knih
-
Polské jaderné zbraně? Zcela nereálné, na Macronův ,deštník’ by ale Kreml reagoval, míní odborník
