Neplatiči zdravotního pojištění na Mostecku

Ředitel VZP v Mostě Václav Kasal upozornil, že dluhy jsou rok od roku vyšší. "Ten dluh zhruba narůstá ročně o takových dvacet milionů. Celková částka nedovýběru pojistného v našem okrese představuje 129 milionů korun. To je ta částka, která je prokázána kontrolní činností plus částka, která je naším technickým odhadem. K tomu, abychom zajistili výběr tohoto dlužného pojistného, tak volíme všechny dosažitelné nebo možné formy, které nám umožňuje náš právní řád. Navíc tady k tomu ještě volíme takové kroky, kde jsme se třeba dohodli s úřadem práce o tom, že prostředky na zřízení společensky prospěšných míst nebudou poskytnuty těm subjektům, které si od nás nepřinesou potvrzení o tom, že mají v pořádku platby zdravotního pojištění," říká Kasal.

Zdravotní pojišťovna dělá vše pro to, aby dostala své peníze zpět. Dlužníky chce proto odříznout od státních příspěvků. "Zrovna tak jsme se dohodli i s představiteli jednotlivých obcí, kde při výběrových řízeních na veřejné zakázky, tam je to povinnost, ale i při těch ostatních výběrových řízeních tady tu naši dohodu akceptují," dodává ředitel.

Jak se vůbec přijde na to, že někdo neplatí povinné pojištění? "Je kontrola, zjistí se dluh. V případě, že dluh není vyrovnán, zahájí se správní řízení. Výsledkem správního řízení je vydání platebního výměru a platební výměr se stává po určité době pravomocný, potom vymahatelný. V případě, že dlužník a ni v této fázi nezaplatí, přistupujeme právě potom k exekuci," vysvětluje Václav Šíma, vedoucí organizačně právního odboru VZP Most.

Exekucí je hned několik druhů. U dlužníků se však pokaždé volí jiný způsob vymáhání peněz. "Buď je to exekuce na majetek, exekuce na účet. Co se týká na majetek, to se týká buď exekuce na věci movité nebo nemovité," doplňuje Václav Šíma.

I když exekuce nestačí pokrýt všechny dluhy, pojišťovna získá podle Václava Šímy zpět aspoň část svých peněz. "Já bych řekl, že řádově je to několik set ročně." Další možností je podání trestního oznámení. "Okresní pojišťovna v Mostě podala do dnešního dne zhruba kolem 70 až 75 trestních oznámení," dodává.

Několik případů už policie uzavřela a soud vynesl rozsudky. "Co se týká efektu, vlastně ta trestní oznámení jsou v běhu, některá již skončila, asi zhruba pět případů skončilo rozhodnutím soudu, ve třech případech byli vlastně dlužníci odsouzeni," uzavírá vedoucí organizačně právního odboru VZP Most Václav Šíma

Jaký je vlastně postup policie od chvíle, kdy dostane na stůl trestní oznámení? To vysvětluje šéf mostecké hospodářské kriminálky Jan Pejchar: "V daném případě policie kontaktuje další možné potenciální věřitele. To znamená podívá se na finační úřad, okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny tady v Mostě a výjimečně se může jednat i o bývalou Hornickou zdravotní zaměstnaneckou pojišťovnu. Policie zajistí od těch institucí, které jsem jmenoval, potřebné doklady, zejména vyčíslení škody, která jim byla způsobena, vyžádá si materiály týkající se té dlužné firmy, výpisy z obchodního rejstříku. Často se stává, že se střídali ti jednatelé, takže je třeba vyslýchat samozřejmě potom řadu osob a v neposlední řadě je nutno zkoumat i úmysl toho potenciálního pachatele či pachatelů nezaplatit. To znamená prokázat, že oni skutečně peníze měli a peníze neodvedli."

Při prokazování spolupracují policisté s dalšími odborníky. "Toto prokazování se provádí zejména znaleckým posudkem účetnictví, takže se zajišťuje účetnictví z těchto firem. To konečné stanovisko máme od soudního znalce, ale samozřejmě provádí se i vlastní šetření. Například se zjišťuje, jestli ten dlužník v době, kdy měl platit ty dávky, například si nekupoval nová vozidla, nemovitosti pro vlastní potřebu a tak dále. Největší dluh, co jsme měli v letošním roce, to bylo něco málo přes 1,5 milionu. Ti dlužníci samozřejmě většinou tu trestnou činnost doznávají, leckdy uvádějí, že nevěděli, nemohli platit. Ale využívají i ustanovení § 147 a trestního zákona o účinné lítosti a stává se nám, že se s potenciálními věřiteli domluví na nějakém splátkovém kalendáři a ten dluh splácí a i ho splatí," říká Jan Pejchar.

Jak Jan Pejchar dodává, při prokázání úmyslu čeká dlužníky obvinění. "Jsou obviněni převážně z trestného činu podle § 147, je to trestný čin neodvedení daně pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku a zaměstnanosti. Trestní sazba je tam šest měsíců až tři roky nebo peněžitý trest, a to v případě, že ve větším rozsahu nesplní svou zákonnou povinnost. Dále mohou být stíháni i za § 147 odstavec 2, kde je trestní sazba jeden až osm let, ale tam teda musí získat činem uvedeným v odstavci 1 prospěch velkého rozsahu, v současné době nad pět milionů."

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura .