Nelíbí se mi provinčnost současné žurnalistiky, společnost se zbytečně uzavírá, myslí si Martin Řezníček

Jak se dá zprostředkovat událost ve dvou minutách?

V tom leží podstata novinářské práce: ve dvou minutách se snažíte poukázat na základ, postihnout to nejdůležitější, aby divák pochopil, co se děje. A buď mu to zapadne do množství znalostí o oblasti, nebo si k tomu najde něco extra: časopis, noviny... Televizní reportáž slouží k základnímu přehledu a upoutání. Kontext si musíte doplnit sami, jinak kloužete po povrchu.

Čtěte také

Vše naznačuje, že situace ve Spojených státech bude v příštích týdnech velmi kritická, myslí si novinář

Pracoval jste jako zahraniční zpravodaj ze Spojených států. Podle čeho jste vybíral témata reportáží?

Než jsem odjel do USA, byl jsem vedoucím zahraniční rubriky a věděl, po čem je poptávka. Zhruba 80 procent představují velké události. Ve zbytku se můžete rozhodnout pro témata, která společnost dokreslují.

Snažil jsem se vyhledávat věci s vazbou na Českou republiku, ale zase jsem nechtěl vyvolávat zdání, že v zahraničí se vše točí kolem nás. Obecně platí, že nabídnout český pohled na velké události je pro diváky stravitelné a třeba si k nim pak sami najdou cestu.

Jak se vám daří pracovat s emocemi? Byl jste třeba svědkem útoků během Bostonského maratonu...

Přiletěli jsme na místo brzy poté, co se to stalo. Už bylo jasné, že to nebyl plyn. Do centra jsme se dostali krátce potom, co zatkli atentátníka. Lidé se chodili terapeuticky vybrečet k místu, kde se to stalo. Měl jsem na krajíčku, dopadlo to na mě jako na člověka. Nakonec došlo i na slzy.

Je to těžké: při hromadných střelbách vidíte lidi, kteří přišli o děti, blouzní a hledají pomoc. Nemám instinkty jako váleční zpravodajové, o to větší respekt a dík zasluhuje jejich práce.

Kráčí současná žurnalistika správným směrem?

Nelíbí se mi provinčnost, snižuje poptávku po zahraničním zpravodajství. Můžete si předplatit zahraniční časopis nebo noviny, svoji poptávku tak dokážete ukojit. Otázka je, kam míří společnost jako taková. Je to paradox: jsme otevřená země, multikulturně-historicky i ekonomicky, a zároveň tu jsou postglobalistické tendence uzavírání se – což se možná projevuje i tímto způsobem.

Zažil jakožto novinář projevy nepřátelství? Proč u nás prakticky chybí zpravodajství z Afriky? A jak zvládá moderovat rozhovory s lidmi, kteří lžou? Poslechněte si celý rozhovor.