Nekecat do všeho

V Belgii i v Česku vynesly soudy rozsudky ve velmi mediálně sledovaných kauzách. V Belgii to byl případ 26leté učitelky, která podle poroty zavraždila svou sokyni v lásce tak, že jí přeřezala lanka u padáku. Ta se poté zabila pádem z výšky asi 3 tisíc metrů.

Porota odsoudila obžalovanou jen na základě nepřímých důkazů. Nabyla dojmu, že když měla přístup k padáku své kolegyně z parašutistického klubu a žárlila na ni, je jasné, že čin spáchala. A to bez prokázání viny pomocí otisků prstů, porovnání vzorků DNA nebo svědeckých výpovědí. Případ jako z dramatu Reginalda Rose Dvanáct rozhněvaných mužů.

Ač existují důvodné pochybnosti o vině obžalované, porotci ji odsoudili. Soudci pak vypočítali trest ve výši 30 let. O případu psaly všechny belgické, vlámské i francouzsky psané noviny. Pominu to, že aniž by byl rozsudek pravomocný, uváděly plné jméno odsouzené. Nikde jsem ovšem nenašel názor politika nebo jiné veřejně známé osoby na výrok soudu. Nikdo takový rozhodnutí tribunálu nekomentoval, nemíchal se do něj.

To u nás je zvyklost jiná. Prezidentu Václavu Klausovi připadá trest uložený pachatelům žhářského útoku na romskou rodinu ve Vítkově nečekaně vysoký. Podle premiéra Nečase je vysoká trestní sazba v pořádku. Se svojí troškou do mlýna přišli i vicepremiér Karel Schwarzenberg a ministr vnitra Radek John. Pánové si asi neuvědomili, že nejlepší odpověď, jakou mohli dát na otázku: „Jak hodnotíte rozsudek nad vítkovskými žháři?“ by byla: „Nehodnotím. Přijímám to jako rozhodnutí nezávislého soudu.“ A tečka.

Možná se pánové z vlády nechali zmást tím, že si mohl pan nejvyšší pouštět ústa na procházku, když zauvažoval o omezení pravomocí Ústavního soudu. Ten, jak víme, všem politikům rozmetal jejich skutečně naivní představu o tom, že si lze Ústavu libovolně upravovat, když chtějí uspořádat předčasné volby.

Ne, tak to opravdu nejde. Do rozhodování soudů se, pánové, nemluví. Proti rozhodnutí soudů se maximálně odvolává k vyšší instanci, pokud to podle právního řádu jde. Právo totiž má být nad státem a ne stát nad právem. Systém v obráceném gardu jsme tu už měli a většině z nás se příliš nelíbil.

Pokud se panu prezidentovi zdá 22 let za promyšlený, předem připravený a ve skupině provedený pokus o vraždu několika lidí upálením zaživa jako menšího trestu hodný, ať ukáže, že je skutečně chlap s kulema a dá odsouzeným milost nebo nařídí zastavení trestního stíhání. Takovou pravomoc mu Ústava dává, jinou však ne. Kdyby se přece jen rozhodl využít tohoto práva, asi by měl před oznámením svého rozhodnutí veřejnosti také honem zavolat na Pražský hrad hasiče.

Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel