Nejstarší basketbalovou tělocvičnu na světě navrhoval žák Gustava Eiffela. Basketbal se tu ale už nehraje...

Když se řekne basketbal, asi se vám vybaví Spojené státy. Jenže nejstarší tělocvičnu, kde se hrála košíková, najdeme ve Francii a to přímo v Paříži. Vybudovala ji křesťanská mládežnická organizace YMCA a to po vzoru tělocvičny, která v té době už existovala v Americe. Ta ale shořela. Francie tak teď drží prvenství. Historická budova má hned několik zvláštností.

Prezident pařížské YMCA Pierre Gomard nadšeně vypráví o historii i architektuře unikátní tělocvičny

U vstupu nás vítá prezident asociace YMCA v Paříži, Pierre Gomard: „Křesťanské sdružení mládeže, které je svého druhu nejstarší na světě, se vytvořilo na konci devatenáctého století i tady v Paříži. Po vzoru amerického sídla si Pařížané chtěli postavit repliku tělocvičny, která v té době už stála v americkém Springfieldu.“

Basketbal proti zimě

Proč ale tělocvična na košíkovou? „Ve Springfieldu byla totiž zima, tak se přemýšlelo, jaký sport by mohl mládež zabavit a hlavně zahřát. Tak v roce 1891 profesor James Naismith vymyslel basketbal,“ vysvětluje Pierre.

Tělocvična na košíkovou se v Paříži vybudovala o dva roky později. Pierre Gomard nás ale upozorňuje ještě na jednu zvláštnost, kterou tahle tělocvična má.

„Vypadá to jako takový malý velodrom. Ale nesloužil pro kola. Tohle je dráha na soutěže v chůzi. Chůze byla součástí zahřátí a tréninku. A pokud byste si dráhu chtěli vyzkoušet, uvidíte, že v zatáčkách nebudete zpomalovat,“ vyzývá nás.

Tělocvična podle Eiffela

Ještě než sejdeme na palubovku, Pierre se rozpovídá o architektuře budovy.

„Stavba je postavená podle americké architektury a vytvořil ji jeden z žáků Gustava Eiffela. Když si všimnete tady těch sloupů, vidíte, že celá budova je z nýtované konstrukce, která je velice stabilní a odolná.“

To ostatně zkusili před necelými dvěma lety při tragickém výbuchu v nedalekém pekařství. Budova tehdy odolala.

Z balkónu scházíme točitým schodištěm do sálu, podlaha je pokrytá dnes už tak trochu zvlněnými parketami.

Pravidla zlobivého publika

U košů původně chyběly dřevěné desky, ale diváci z ochozu usměrňovali směr míče, takže se musely pořídit

„Dva týmy hráli s koženým míčem, který byl původně na fotbal. První koše měly dno, což bylo pro hru trochu komplikované. U košů navíc chyběly dřevěné desky. Někdy se stávalo, že zlobivé publikum protivníka, které stálo na balkóně, nohama odráželo míče mířící do koše. Proto ke košům nakonec přibyly i zadní desky,“ vysvětluje původ desek u basketbalových košů náš průvodce.

Sloupy trochu vadí

A dodává, proč se v téhle tělocvičně už basket moc nehraje: „Neříkejte, že vás nic na první pohled nešokovalo. Ano, jsou to ty dva sloupy uprostřed plochy. Ty trochu při hře vadí. Hřiště je taky o dost menší. Ale výška koše, tři metry a pět centimetrů, je v pravidlech basketbalu právě díky téhle tělocvičně,“ říká nadšený prezident pařížské YMCA Pierre Gomard.

Jejich tělocvičnu navštívilo mnoho slavných hráčů včetně Michaela Jordana, a zájem o ní mají v poslední době hlavně filmaři.

Elegantní křivky balkonových ochozů jsou prací žáka Gustava Eiffela, architekta Emile Bénarda
autoři: Marie Sýkorová ,
Spustit audio

Související