Ani fotbal, ani basketbal. Národním sportem Turků je zřejmě rybolov

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Sledovat svůj vlasec dá někdy práci

Existuje stále dost věcí, na které se v životě můžeme spolehnout. Po noci přichází den, po pátku sobota a po podzimu zima. Svou jistotu mohou mít i návštěvníci tureckého Istanbulu, pokud se vydají ke Zlatému rohu na most Galata. Ať je ráno, nebo večer, teplo, nebo zima, narazí tam pokaždé na velký počet rybářů.

Asi 60letý Bayram rozpřáhne ruce a chlubí se svým životním úlovkem. Při pohledu do plastového umyvadla, kde se mačkají spíš rybičky než ryby, si říkám, že musel mít hodně pověstného sportovního štěstíčka nebo jen trochu přehání.

Ale v noci prý je možné v zátoce Zlatý roh nadměrné kusy pořídit. Přes den, kdy se přes zábradlí obou stran mostu naklání třeba i pět stovek rybářů, se všichni musejí spokojit se zhruba deseti- až 25centimetrovými krasavci.

Ryby z háčků putují rovnou do stánků a restaurací

Istavriti, Somoni, Cinekopové, Kefalové nebo Džafaji se tísní v malých vaničkách, kde si s nimi občas hrají děti turistů. Někteří už plavou v kbelících ve stáncích na tržišti pod mostem a jiní už zase prskají na rozpáleném oleji. Ve zdejších restauracích a stáncích z nich dělají vynikající sendviče, ale jednu takovou nakousnutou rybu v umaštěné ruce jednoho spokojeně mlaskajícího rybáře s díky odmítnu.

Čtěte také

Ovšem voní to tady náramně. Teď zrovna je celkem mrazivý podzimní večer, takže je příjemné nasávat vzduch oběma nosními dírkami. Na rozdíl od parného léta, kdy se občas vyplatí otvory ucpat. Když jsou ryby pohromadě delší dobu v horku ve vaničkách nebo kbelících, je to hned cítit.

Na mostě seženete všechno, co k chytání potřebujete

Navíc, most je poměrně frekventovanou 42 metrů širokou spojnicí přes zátoku Zlatý roh. Uprostřed jezdí tramvaje, kolem nich z obou stran a skoro nepřetržitě i těžká a k životnímu prostředí ne zrovna šetrná nákladní vozidla.

Restaurace pod rybářskými pruty

Rybáři jsou tu až u samého kraje, na chodníku mají rozprostřené vaničky s rybami, vedle toho jsou návnady, vlasce, háčky a další pomůcky. Pruty mají většinou opřené o zábradlí. Jsou tady i bezpečnostní úřady a také provizorní prodejny nebo půjčovny, kde se dá kompletní vybavení pořídit.

Chytá se skoro po celé délce půl kilometru dlouhého mostu, jen uprostřed, tam, kde proplouvají lodě, rybáři nemohou.

Ulovené ryby jsou velkou atrakcí i pro mladé turisty

Chytá se také nad terasou s restauracemi, což je dobré mít na paměti, pokud právě míříte za občerstvením o patro níž pod úroveň rybářů s pruty. Rozhodně se nedoporučuje dívat se nahoru s otevřenými ústy. Drobné nehody jsou tu prý celkem časté.

Úlovky je také možné koupit na přilehlém tržišti

Když máte chuť na některé z ulovených ryb a chcete si je připravit sami, stačí ujít pár desítek metrů k tržišti. Tady můžete obdivovat promyšlený způsob zavlažování potravy a také poměrně příznivou cenu. Za kilo ryb tady zaplatíte v přepočtu od 40 do 150 korun podle druhu.

Čtěte také

Nabídka je bohatá a přes úzké uličky se tady rozhodně nemačkáte. Ostatně Turci spotřebují poměrně málo ryb na to, že jsou přímořským státem. Podle tři roky starých údajů tureckého statistického úřadu v průměru asi sedm kilo za rok, což v té době nebyla ani polovina celosvětového průměru.

Ale v nadsázce řečeno, na kila můžete vážit i ohromnou vášeň a přátelství, které Turky při chytání ryb na mostě Galata spojují. Staré i mladé, amatéry i ty, kteří jsou na rybolovu existenčně závislí. Bez ohledu na to, kolik je hodin a jaké je zrovna počasí.


Zvětšit mapu mostu Galata v Istanbulu

autor: jpa
Spustit audio