Nejmodernější střední škola v Česku nepotřebuje vypínače ani elektrickou přípojku

Chodby a třídy září novotou. Škola pro 300 žáků začala naplno fungovat teprve teď v říjnu.

Vše je tady automaticky řízené. Když se procházíme po chodbách, na stěnách vidíme všudypřítomné senzory. Díky nim se před výukou nastaví optimální teplota, světlo a přísun čerstvého vzduchu.

Čtěte také

Může být stavebnictví udržitelné? Nejde jen o ekonomiku, investice se společnosti vrátí, upozorňuje expert

Pokud ale potřebují učitelé při hodině zhasnout a promítat, na stěně je k dispozici tablet s ovládáním. Klasické vypínače ve škole nenajdete.

„Klikne na světla, tak si je může zhasnout nebo rozsvítit a plusem a mínusem si je může ztlumit. Zároveň když se tady dají žaluzie, tak si je může individuálně stáhnout, natočit,“ ukazuje Jiří Tencar, ředitel společnosti Ecoten, která za projektem stojí.

Soběstačná ve výrobě elektřiny

Naprosto soběstačná je škola ve výrobě elektřiny. „Každé volné místo, které je k dispozici, je zaplněné fotovoltaickými panely, máme jich zhruba 450, výkon 147 kwp,“ popisuje Jiří Tencar.

Protože se všechny panely na střechu nevešly, pokrývají i část fasády. Přebytky energie se ukládají do 300 kilowatthodinové baterie, kterou najdeme na dvoře školy ve velkém lodním kontejneru. Další přebytky pak škola prodává do sítě.

„Přesně víme, kde peníze využijeme. Údržba areálu, nákup učebních pomůcek. Škola potřebuje neustále finanční prostředky,“ říká ředitel školy Josef Ležal.

Co je ale na celé věci unikátní, je systém řízení, který předpovídá a optimalizuje nákup a prodej elektrické energie.

„Víme den dopředu spotřebu budovy, dopředu víme výrobu na fotovoltaice, den dopředu se stanoví spotové ceny na trhu s energiemi a víme stav baterky. Tenhle systém připraví algoritmus chování na další den,“ vysvětluje Jiří Tencar.

Šetří vodu

V kotelně, kam se jdeme podívat, jsou tepelná čerpadla, která zajišťují vytápění, chlazení a přípravu teplé vody.

Čtěte také

Každá stavba je originálem, říká nositel ceny Architekt roku Petr Hájek

„Tady jsou dvě tepelná čerpadla, 54kilowattová, která zajišťují teplo, teplou vodu a chlad. Plus tady máme akumulace, 2 tisícilitrové nádoby na teplou vodu, tisícilitrová nádoba na chlad a tisícilitrová nádoba na teplo.“

A šetří tady i vodou. Ta ze sprch a umyvadel se vyčistí a používá na splachování. Navíc je v areálu retenční nádrž na dešťovou vodu, kterou se zalívá zeleň.

Promyšleno do detailu

O tom, jak se budova chová, má Jiří Tencar k dispozici provozní data. Později ale budou i na webu, aby je mohli ke studiu využít i studenti.

„Každý významný spotřebič a uzel je monitorován a řízen, v podstatě známe jakýkoliv detail o škole, co se kde děje, kam energie teče, jak je zužitkovávána.“

Revitalizace budovy SOŠ COPaG v Českobrodské ulici na Praze 9|foto:Ecoten

Projektanti v budově mysleli na každý detail. Bezpečnostní a kamerový systém, dobíjení elektrokol a elektromobilů, zahrada na střeše nebo unikátní dřevěná fasáda.

Řešila se ale také akustika nebo židle. Jedna z podmínek podle ředitele Josefa Ležala byla, aby se na nich studenti nemohli houpat. „Oblíbená kratochvíle všech studentů, ale ničí to podlahu. Jenom kolem židlí jsme půl roku vyjednávali. Tohle je židle nehoupatelná.“

Přestavba za 250 milionů korun

Studenti také mají možnost využít venkovní učebnu, relaxační zónu v atriu, stůl na šachy, posilovnu nebo workoutové hřiště.

Přestavba nevyhovující budovy ze 70. let trvala tři roky a přišla na 250 milionů korun. Necelých 100 milionů pokryla dotace z Evropské unie.