Nejhezčí plovárny v Česku. Co je na nich kouzelného a kde je najdete?

Lesní koupaliště v Liberci: plovárna pro všechna roční období

Když obyvatelé Liberce vloni odpovídali v anketě, do čeho investovat peníze, nejvíce hlasů dostalo s velkým náskokem lesní koupaliště. Je to vlastně plovárna z roku 1935, ovšem před čtyřmi lety vyrůstaly z bazénu břízy. Spolek Lesní koupaliště chce areálu vrátit zašlou slávu. Bazén je postavený z bytelné žuly, chladivou vodu přivádí dva horské potoky a spolek se chystá vybudovat stylové zázemí, jako jsou kabinky, převlékárny, lepší toalety a bufet a třeba i saunu.

V létě plavci, v zimě bruslaři

Je pod mrakem, teploměr ukazuje 18 stupňů Celsia, z plovárny odjíždí na kole jediný plavec a zčeřená hladina se uklidňuje. „Takhle před polednem tu bývá málo lidí,“ říká Marie Vondráková, městská architektka a zakládající členka spolku Lesní koupaliště, která dorazila na skútru.

Jinak je tu ale rušno v létě v zimě. V zimě ještě možná víc, svádějí tu boj otužilci s bruslaři,“ směje se vesele mladá tmavovlasá žena. Koupaliště je schované mezi stromy pár minut pěšky za zoologickou zahradou a kromě bazénu tu stojí jen dřevěný domek s nápisem pivo limo. „Nové zázemí bude ze dřeva a ocelové konstrukce, kam umístíme to, co tu chceme mít.“

Čtěte také

Spolek Lesní koupaliště tvoří architekti ze studia Mjölk, kteří projektovali například netypickou rozhlednu Špička v Jizerských horách nebo vytvořili saunu uprostřed liberecké přehrady. „Ve spolku jsme tři architekti, naši přátelé, známí. Zrovna přichází můj otec, technický ředitel plovárny,“ ukazuje městská architektka na Pavla Eliáše, který obhlíží své království.

Voda se ohřeje (nebo ne?)

Toho jsem se nenadál, že budu ředitelem bazénu a jednoho domku,“ říká pobaveně a jde povolit šoupátka, kterými reguluje přítok vody z potoků. „Přítok má tak 18 stupňů, ale voda se ohřeje na těch 25.“

Při jeho slovech Marie Vondráková lehce zvedne obočí, ale technický ředitel to nevzdává. „Chceme být optimisti, když se na ceduli napíše o stupeň víc, tak je to tak.“ Dneska je pro jistotu na ceduli napsáno teplota vody: hádejte.

Liberecká plovárna je fenomén, jiné klidné koupání v lese bez disko muziky a hranolků tady není. Jestli nám to závidějí v Jablonci? To nevím, my jim zase závidíme přehradu a sportoviště kolem,“ naráží na tradiční řevnivost mezi dvěma blízkými městy Pavel Eliáš.

Bydlí pár minut na kole odsud a když přijde průtrž mračen a potokem se valí bahno, okamžitě může přijet, zasáhnout a odklonit kalnou vodu do potoka. „Jsem taková vodní pohotovost.“

Skočit si pro lepší náladu

Do areálu vjíždí další cyklista, opírá stroj o zábradlí a skáče do vody. Bazén má vzorných padesát metrů na délku a kdysi se tu pořádaly i závody. Plavec poklidně brázdí hladinu, teplota vody mu zřejmě vyhovuje.

Čtěte také

Padesátník se jmenuje Milan, udělal si polední pauzu a odskočil na plovárnu: „Chtěl jsem si spravit náladu. Voda je dneska trochu teplá, ale je to skvělé.“

Bazén je vybudovaný z tmavé žuly z nedalekého lomu. Před válkou to byl výletní cíl širokých lidových vrstev tehdejšího německého obyvatelstva Liberce. „To je taková ta německá péče o okolí svého bydlení,“ říká Pavel Eliáš, podle kterého se tu v sezóně sejde i tři sta lidí najednou.

Návrat předválečného étosu

Kvůli tomu také spolek plovárnu obnovuje, aby ji dostal na úroveň 21. století. Pod bazénem je hřiště a pod chatkou jednoduché dřevěné převlékárny, kde bývají vidět jen nohy výletníků.

Díky hlasování lidí přispěje letos město částkou 800 tisíc korun, stejnou sumu jsme získali i od soukromého subjektu a sháníme další peníze na našem transparentním účtu. Dokumentaci projektu jsme už vytvořili a na přelomu září a října bychom chtěli začít stavět,“ dodává Marie Vondráková. Lesní koupaliště je otevřené celoročně a vstupné se neplatí.

autoři: Ľubomír Smatana ,
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.