Nejhezčí plovárny v Česku. Co je na nich kouzelného a kde je najdete?

Prvorepubliková plovárna na Šumavě: kulturní památka s cenami za hubičku

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kluci si to užívají při jakékoli teplotě

Prvorepublikových plováren v Česku mnoho nezbylo a ty, co zůstaly, nejsou vždy v nejlepší kondici. Naopak ve velmi dobrém stavu je plovárna v šumavské Volyni, což je zásluha správce Vlastimila Jirsy, který přes léto na plovárně i spí, aby měl všechno pod kontrolou. Plovárna vznikla v roce 1939 a v roce 2008 se stala kulturní památkou, což je mezi plovárnami unikát. A nejen proto se z koupaliště stalo vyhledávané plavecké, ale i kulturní centrum Pošumaví.

Po ránu má Vlastimil Jirsa hrubý hlas. Večer tu ochotníci hráli na vodě divadlo a hosté odcházeli nad ránem. „Někdy nás to docela odbourá,“ směje se padesátník, který plovárnu provozuje dvanáct let.

Za každého počasí

Díky restauraci je plovárna v solidní kondici

Uplynulý epidemický rok sice přinesl víc starostí než radosti, ale Jirsa to nevzdává. „Když prší, lidi chodí na pivo, rodiče sem vodí děti na nové dětské hřiště, hraje se tu nohejbal, takže lidi jsou tu furt. Nemáme pevnou zavírací dobu, je to postavené na tom, že se sem snažíme dostat lidi, i když počasí třeba není na plovárnu ideální.“

Za dlouhým dřevěným barem kmitá obsluha, kuchař vykřikuje čísla objednávek, pod verandou na terase sedí plavci pod slunečníky a vychutnávají si léto.

Na pečlivě udržovaném trávníku za bazénem si udělala na lavičce pohodlí penzistka Jaromíra Motlová, která sem jezdí na chalupu ze severočeského Meziříčí dvacet let. A celou dobu chodí na plovárnu.

Jako v Chorvatsku

„Hodně se to tady zlepšilo. Tady je dovolená jak v Chorvatsku,“ usmívá se bělovlasá dáma. „Historie z plovárny dýchá. A nikdo vás tu nekope v té studené vodě,“ dodává plavkyně a opatrně vstupuje po schůdcích do vody. Z druhé strany bazénu se ozývá výskot školáků, kteří skáčou jeden za druhým z třímetrového prkna.

Čtěte také

Bazén napájí voda z říčky Volyňky a tím pádem plavce čeká ruleta. Nikdy totiž nevědí, kdy Vlastimil Jirsa vodu v bazénu vymění a připraví lehký otužilecký trénink. „Vodu měníme částečně každý den, ale jednou týdně večer bazén vypustíme a ráno je voda čerstvá. To má pak čtrnáct stupňů,“ pokyvuje hlavou správce.

Bazén má ukázkových padesát metrů na délku a na šířku osmnáct. Celý areál je obrostlý stromy a pravidelně okolo projíždí vlaky na trase Strakonice Vimperk. V zadní části u plotu stojí dva stany. „Nejsme sice kemp, ale když tu někdo zůstane viset, tak ho tu pár dnů necháme,“ popisuje svobodomyslný přístup správce.

Voda a kultura za hubičku

Na prvorepublikové šumavské plovárně se pravidelně koná řada koncertů a dalších kulturních akcí, otevřeno je kvůli počasí ale jen přes letní sezónu a vstupné v této kulturní památce je ryze venkovské.

Léto ve Volyni: limonáda, slunečníky a chladivá voda

Za celý den platí dospělí dvacet korun a děti polovic. „To mě fakt pobavilo,“ říká Jana z Prahy, která přijela za přáteli na výlet. „Ale jsem tu spokojená nejenom s cenami. Jestli mě příští rok kamarádi vezmou, přijedu zase.“

autoři: Ľubomír Smatana ,
Spustit audio

Související