Naučila jsem se říkat „ne“, přiznává Eva Samková. Jak se vyrovnala se slávou, tlakem a neodbytnými fanoušky?
Česká snowboardkrosařka Eva Samková nikdy celebritou být nechtěla a po olympijském vítězství v Soči si tak prošla i těžkými chvílemi. Teď je o čtyři roky starší, stále patří mezi světovou elitu ve svém sportu, ale už se naučila říkat NE. Jak vnímá popularitu jedna z největších českých medailových nadějí pro únorové olympijské hry v Jižní Koreji?
„Pro člověka, kterému je dvacet, netouží být celebritou a nějak přehnaně netouží zvítězit na olympijských hrách to je obrovská zátěž. Pro Evku to bylo opravdu těžké,“ připomíná trenér Evy Samkové Marek Jelínek extrémně hektické dva týdny po olympijském zlatu v Soči.
Ze dne na den se z dvacetileté holky z Krkonoš stala sportovní hvězda a na veřejnosti prakticky nemohla udělat krok, aniž by po ní někdo nechtěl podpis nebo společnou fotku.
„Párkrát jsem postřehla, že si mne někdo tajně fotil, to mi přišlo hrozně nepříjemné,“ říká Eva Samková. Většinou se ale čtyřiadvacetiletá olympijská vítězka setkává s pozitivními reakcemi.
Na co jsou podle ní lidé trochu citlivější, je hlavně na to, když se sportovec ukáže v reklamě, ale osobně žádné špatné zkušenosti nemá a diskuze pod články na internetu raději nečte. Úplně ve své kůži se česká snowboardkrosařka necítí, když jsou fanoušci kontaktní.
„Člověk jde do baru, a oni se se mnou chtějí ve dvanáct v noci vyfotit, a já vždycky říkám: Hele, po desáté už se nefotím... Mám takové pravidlo, občas to držím, občas ne,“ usmívá se.
