Naše lesy, těžba dřeva

26. červenec 2005
Vaše téma

Dneska jsme po celý den mluvili o tom, jak se těží dřevo, kam se vyváží, proč se u nás víc nezpracovává? Mluvili jsme o dřevěných stavbách i o tom, že v Česku jich vidíte opravdu po málu na rozdíl od jiných zemí. Téma vás zjevně zaujalo. Dotazů máme tolik, že asi nestihneme zodpovědět úplně všechny.

Každopádně se o to alespoň pokusíme a to s mluvčím Státního podniku lesy České republiky Lubomírem Šálkem, který je u telefonu odpoledního Radiožurnálu. Dobrý den. Nezdržujme to, pojďme rovnou k věci. Posluchačka paní Buriánová se ptá, proč se v českých lesích pořád udržuje monokultura smrku a to i na takových stanovištích, kam smrk zjevně nepatří?

Lubomír Šálek: Paní posluchačka má naprostou pravdu. Udržuje se monokultura smrku, ovšem problém je ten časový faktor. Nemáme jinou možnost zde udržet padesátiletou smrčinu, byť v monokultuře. Sedmdesátiletou smrčinu, byť v monokultuře, protože musíme počkat až ten smrk, ta monokultura doroste mýtního věku. Nemůžeme si dovolit ztráty na přírustu, nemůžeme si dovolit vytěžit, vytrhat tyto monokultury, které sázeli naši předkové. Ty je nesázeli proto, aby nám ničili to naše prostředí jako s tím vědomím, my vám to s chutí zničíme, vy následné generace, ale s tím, že nám dávají při tehdejších způsobech vědy nebo při tehdejších zvycích to nejlepší, co v sobě měli. A co se týče, čili počkáme a mohu ubezpečit paní posluchačku, že nové porosty budou smíšené a co se týče toho smrku? Ono smrk má jednu ohromnou vlastnost. Je výtečně zpracovatelný. Já bych tady začal motem jednoho našeho bývalého kolegy, který když odcházel do důchodu řekl: " celý život po mně chtěli, abych sázel listnáče a těžil smrkovou kulatinu. To dobře nejde." Nové lesy budou lesy smíšené. Na těch nižších polohách smrk skutečně nebude hlavní dřevinou. Může se někde objevit jako výjimka, ale nebude hlavní dřevinou. Podotýkám, že od těch středních a vyšších poloh bude ekonomickou dřevinou, ale tam, kde to půjde, bude pěstován a sázen ve smíšených porostech. Tolik k tomuto dotazu.

Jiří Goral, ten je přesvědčen, že těžařská lobby má zaklínadlo a tím je srovnávání čísel těžby dřeva a ročního přírůstku dřevní hmoty. Podle něj je to srovnávání jablek s hruškami. Ve světě se tato čísla už dávno neporovnávají. Prý.

Lubomír Šálek: No pan posluchač se mýlí. Nevím tedy, jaké on má údaje ze světa, ale při všech mých služebních cestách a bylo jich nepočítaně, do vyspělých i méně vyspělých lesnických zemí je to jeden ze základních údajů. Čili my se skutečně opíráme o přesné zjištění přírůstu a mohu pana posluchače ubezpečit, že skutečně jsou zde ještě rezervy v těžbě, aniž by se lesy poškozovaly. Já bych to přirovnal něco jako, řekněme ke kapitálu a úrokům, protože úroky si beru, ale kapitál nechávám nedotčený. A někdo může namítnout, že ten kapitál mohu navýšit. To je sice pravda, ale v lesích to nikdy dost dobře nejde, protože lesy stárnou a dřevo by se znehodnotilo. Čili ten přírůst, to co nám příroda nabízí a dřevo je jediná obnovitelná a tudíž ekologická surovina, tak bychom nechali dřevokazným houbám, kůrovcům, vichřicím apod. Domnívám se, že by to byla škoda.

Právě že pan Otakar Velký, což je majitel větší plochy lesa, jak jinak s tímto příjmením je přesvědčen, že nejvíc škodí kůrovec. Stát ale na boj s kůrovcem vůbec nepřispívá a majitel tenhle boj nemůže vyhrát.

Lubomír Šálek: No pan posluchač má pravdu. Stát nepřispívá, kůrovec je skutečně fenoménem, který ohrožuje naše porosty a to zejména jehličnaté a z těch jehličnatých nejvíce smrk, částečně i borovici. Nicméně musím ho ubezpečit, že na tento boj vynakládají všichni majitelé spousty nákladů, že to nevykládají jenom na boj s kůrovcem, ale i na s ostatními patogeny, který škodí v lese, ať už je to houba, ať už jsou to jiní škůdci listožraví a asi bychom po tom státu chtěli moc, kdyby ještě toto měl hradit. Je to prostě povinnost majitele lesa a pokud bych mohl, samozřejmě já nevím, kde je ten jeho les a pokud ho má velkej, tak mu asi moc neporadím. Kdyby se chtěl vyhnout této povinnosti, tak pak by měl pěstovat stromy, které opravdu kůrovcem netrpí, ale vzhledem k tomu, že není možné, jak už jsem tady zdůrazňoval, teď mladé porosty vykácet, vytrhat a nahradit okamžitě. Tady je ten časový faktor těch 100 a více let, tak nedá se nic dělat. Tak jako všichni majitelé lesa a správci, jako jsme třeba my, Lesy České republiky, bude muset s kůrovcem bojovat a děláme to všichni a já bych tímto problémem ten stát, který už má takhle na krku toho dost, nezatěžoval.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: ehů
Spustit audio