Nápady si vědci ani univerzity nemusí strkat do šuplíku. Propojit výzkum s praxí pomáhá nová česká webová platforma
Projekt chytrých prostěradel je jedním z příkladů akademického výzkumu, který se podařilo přiblížit komerčnímu využití. Právě to si klade za cíl platforma Unico.ai. Ta by měla pomáhat propojovat potřeby průmyslových výrobců a vhodné pracovníky z akademické sféry.
Čeští experti vyvíjejí chytrá prostěradla. Mohou pomoci v nemocnicích i za polárním kruhem
Změří, jak se převalujete při spaní. Zjistí, jak se potíte. A hybridní nitě ho umí vyhřát klidně až na 50 °C. Takzvané chytré prostěradlo vyvíjejí na Fakultě elektrotechniky Západočeské univerzity v Plzni.
„Naším hlavním cílem je zlepšit efektivitu technologického transferu v Česku, ale i jinde,“ vysvětluje výkonný ředitel Unico.ai Vojtěch Nosek. „Přenos technologií a znalostí z univerzit do praxe totiž nefunguje dobře nejen u nás.“
Jak propojit akademiky s výrobci?
Autoři platformy Unico.ai se proto rozhodli využít veřejně dostupné informace o výsledcích výzkumu, patentech a publikacích, a vztáhnout je ke konkrétním jménům vědců ve své databázi.
Když tedy nějaká firma potřebuje vyřešit problém, najde si v platformě nejvhodnějšího vědce nebo vývojáře, a to právě podle zaměření jeho projektů a jeho předchozích zkušeností. S tímto výběrem pomáhá umělá inteligence.
„Používáme algoritmy, kterým se říká rekomendační systémy, ale i spoustu dalších, které pomáhají data vyčistit a zpracovat,“ vysvětluje hlavní programátor Pavel Kordík.
Vědci o sobě neumějí dát vědět
Webový katalog Univerzity Karlovy představuje výzkumy vědců a pomáhá jim dostat se na trh
Často se stává, že skvělý výzkum, na kterém pracují vědci na univerzitě, zůstane jen na papíře. Nevšimne si ho totiž ten správný člověk. Proto Univerzita Karlova zřídila speciální on-line katalog, který představuje výsledky jednotlivých výzkumů.
„Integrujeme všechny datové zdroje do jména konkrétního experta, takže nespravujeme pouze data o technologiích a výstupech z projektů, ale přiřazujeme je ke konkrétním lidem,“ doplňuje Vojtěch Nosek. „Když tedy člověk hledá konkrétní technologii, systém mu najde konkrétní experty, kteří se tomuto tématu věnují a kteří se mu podle umělé inteligence i nejvíc hodí.“
Propojování akademické sféry s průmyslem podle Pavla Kordíka nefunguje často i proto, že vědci a univerzity neumí se svými daty správně pracovat. „Někdy taková data ani neexistují, protože vědci vykazují publikace a výsledky hlavně za účelem propagace svého výzkumu ve vědecké komunitě, nebo aby získali grant,“ říká vývojář.
„Ani univerzity nemají dobře evidované svoje projekty, které se týkají spolupráce s průmyslem. Chceme univerzitám pomoct tuhle agendu lépe uchopit, aby firmy viděly, co vlastně pro ně univerzita může udělat,“ dodává.
Stejný dotaz, různá odpověď
Do platformy se můžete přihlásit přes webové rozhraní. Úvodní stránka vypadá podobně jako běžný vyhledavač, stačí zadat klíčové slovo. Například pod termínem strojové učení systém vyhledá přes tisíc českých vědců, kteří se touto problematikou zabývají a alespoň jeden výsledek svého výzkumu zveřejnili.
Umělá inteligence navíc vyhodnocuje, kdo zadává dotaz, a podle toho upravuje vyhledané výsledky. „Když bude vyhledávat velká firma, nebo naopak malá firma, kterou zajímají jen specifické typy spolupráce, systém jim vyhledá trochu jiné lidi,“ uzavírá Vojtěch Nosek.
Letos na podzim by tým Unico.ai chtěl získat data i z Polska a Slovenska. Platforma by tak mohla propojovat vědce s výrobci i takto mezinárodně.
Související
-
Jak pracují čeští vědci? Radiožurnál se jim každou sobotu...
Radiožurnál přichystal nový magazín. Jmenuje se Experiment a přiblíží zákulisí vědy, nových technologií, ale i toho, nad čím experti v Česku bádají. Magazín Experim...
