Na pohřeb Fidela Castra se sjely desítky tisíc Kubánců. Komunistického vůdce ale přijeli uctít i jeho zahraniční příznivci
Na hřbitově v Santiagu de Cuba uložili v neděli urnu s popelem kubánského vůdce Fidela Castra. Do kolébky kubánské komunistické revoluce putovaly ostatky revolucionáře a autoritářského politika vojenskou kolonou z Havany. Vydal se za ní daleko větší rychlostí i zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu David Koubek. A měl zajímavé spolucestující.
Jedeme z Havany po kubánské D1, která je lemovaná palmami a lány cukrové třtiny. Z rádia posloucháme, jak se karavana s ostatky Fidela Castra blíží k Santiagu a povídáme si o tom, proč vůbec naše posádka, tvořená řidičem, jedním mužem, dvěma mladými ženami a mnou, míří na pohřeb.
Kuba jako vzor
„Držel se své ideologie, splnil to, co lidem slíbil, a stal se vizionářem. Ukázal, jaký by měl být svět,“ říká mi o Fidelu Castrovi Shashwat Gautam. Ind, který žije ve Washingtonu, pracuje pro jeden americký veřejný úřad i levicovou vládu svého rodného státu v Indii. Kvůli Castrově socialistické politice byl na Kubě už několikrát, teď chce vidět i pohřeb.
Státní rozhlas vysílá vzpomínky Kubánců na Fidela. Dvěma dívkám, které sedí vedle mě, po jedné ódě přednesené místní učitelkou zvlhly oči. Noemi Mendozová a Paulina Caballerosová přijely z Mexika taky jen kvůli pohřbu.
Fidel Castro prý je pro ně idol od doby, co přemýšlejí o světě. Noemi ani neví, jestli to je kvůli levicovému zaměření, ale líbí se jí svoboda a politika pro lid, které prý Castro revolucí zavedl. Jak říká, je to něco, po čem pošilhávaly nejen ony z Mexika, ale vlastně celá Latinská Amerika.
Náš řidič jede trasu z Havany do Santiaga v posledních dnech už počtvrté. O pohřeb Fidela Castra je zkrátka velký zájem. Pro jeho společnost, která půjčuje v Havaně auta, je to dobrá příležitost k přivýdělku.
Všechno má své mouchy
Cestou se autorádio náhodou přeladí na americkou stanici. Tam má Shashwat volný přístup k internetu, přes který vysílá na sociální sítě zprávy za svou indickou levicovou stranu.
Tady na Kubě internet marně loví, na Ostrově svobody se k němu skoro nedá dostat. Nechybí mu tady něco? „Samozřejmě, že kubánský režim v něčem selhal,“ říká mi. „Hlavně v tom, že až donedávna potlačoval podnikání. Bez podnikání bychom byli stále v době kamenné.“
Dívek se ptám na srovnání s Mexikem. Tady se prý cítí naprosto bezpečně a pak jmenují to, co se často v Latinské Americe na Kubě vychvaluje – školství a zdravotnictví. A naopak? Podle Pauliny je Kuba málo otevřená světu.
Příběh pokračuje
Po jedenáctihodinové jízdě jsme konečně v Santiagu, kde skončí životní pouť Fidela Castra a kde uloží jeho popel do země. Mnozí říkají, že tak končí také jedna kapitola v dějinách.
Ovšem příběh kubánské komunistické revoluce, včetně stíhání a zavírání jejích odpůrců, ten zůstává rozepsaný. Aspoň prozatím.
