Na podzim propukají na Slovensku husí hody

23. říjen 2011
Husí pochoutky v Grobu nabízí přes třicet restaurací

Pečená husa patří k podzimu stejně pevně jako třeba svatomartinské víno. Na Slovensku se husí hody staly přímo podzimní kulinářskou povinností. V husím byznysu vyniká hlavně jedna vesnice kousek za Bratislavou, Slovenský Grob, kterému se někdy říká hlavní město husích hodů. Spousta Čechů je tam jako doma – ostatně výraznou část klientely zdejších restaurací tvoří cizinci.

Do Grobu přijíždím navečer jen tak naslepo. Restaurace jsou ještě prázdné a husy teprve v troubách chytají první bronz. Hledám cech pekařů hus.

Stojím na ulici. V okruhu 50 metrů vidím dokonce čtyři cedule s nápisem „Husacina“. Není divu. Hospod a restaurací, které připravují pochoutky z hus, je tu celkem 32.

Nakonec nacházím, co hledám. Husopekařský cech má sídlo v jedné z místních restaurací a vede ho Danka Kisslingová. „Cechy obvykle vznikají pod patronátem mistrů určitého řemesla. Pečení našich hus je podle mě také mistrovstvím, proto jsem založila vlastní cech,“ vysvětluje, jak nápad vznikl. „Cech je zárukou kvality. Zaručuje hostům opravdovou úroveň,“ dodává.

Husí hody jsou trendy

Upravená čtyřicátnice Danka Kisslingová vypadá, jako by řídila velkou firmu a pracovala někde v kanceláři. Ještě před pár hodinami bych ji prý ani nepoznal. Škubala husy. Teď už je však večer, hosté přicházejí a je potřeba je přivítat v odpovídajícím úboru.

Za husími pochoutkami se do Grobu sjíždějí návštěvníci i ze zahraničí

V samotném Slovenském Grobu už se dnes husy prakticky nechovají. Před 50 lety při úpravách polí zmizely typické mokřady, kde se husám dařilo. Dnes husy do Grobu putují od chovatelů převážně z jižního Slovenska.

Marketingovou značku to však vůbec nepoškodilo a grobská husa je pořád grobská husa. Navíc husí hody jsou zaměřeny na všechny generace. U stolů tak sedí šediví kmeti i fastfoodoví teenageři.

„Husí hody jsou trendy. Jsou pro mě zároveň i motivací sportovat,“ směje se jedna z milovnic hus. „Husu mám na talíři přibližně jednou do roka,“ přiznává další z návštěvníků restaurace. „Častěji ne, jde totiž o takovou lahůdku, že není třeba si ji nechat znechutit. Jde o sezónní jídlo.“

Husa není jenom tuk

Na husu do Grobu pravidelně jezdí i gastroenterolog Ľubomír Jurgoš. Zakulacené bříško svědčí o tom, že husím hodům fandí. Z profesního hlediska považuje husu za unikátní součást výživy. „V pečeni je řada stopových prvků i vitamínů. Některé z nich byste nenašli ani v rostlinné říši, například vitamín B12,“ upozorňuje.

Obec Slovenský Grob leží nedaleko Bratislavy

Vitamín B12 musí v tom případě z šéfky cechu pekařů hus Danky Kisslingové doslova vyzařovat. „Mám na dobrém jídle závislost. Asi jde o profesionální deformaci,“ směje se.

Ve Slovenském Grobu vám dnes husu upečou, kdykoli si zamanete. Lidem chutná pořád a turisté nechtějí čekat do podzimu, když mají zájezd do Bratislavy koupený třeba na červen.

Samozřejmě, můžete přemýšlet, jestli je to ještě tradice, anebo už jenom byznys. Otázky však pominou, jakmile se pustíte do husích jater nebo rovnou do pečené husy. Tu tady totiž pořád umějí připravit dokonale.


Zvětšit mapu: Slovenský Grob se stal centrem tradičních husích hodů