Na hodinkách mne fascinuje jejich dokonalost, přiznává učitel oboru hodinář

Z celého Česka se hodinářství vyučuje na jedné škole – v Jihlavě na Střední průmyslové školy technické a automobilní.

„Dospělých pro hodinářské kurzy máme minimálně na tři roky, ale každé září očekáváme nervózně, kolik se přihlásí žáků na denní studium. Musím říci, že poslední roky je to lepší a lepší, zájem je rostoucí,“ pochvaluje si v rozhovoru s moderátorkou Michaelou van Erne.

Čtěte také

Klasické hodinky jsou v digitální době něco jako mechanická oáza, tvrdí hodináři v německém Glashütte

V učebním oboru se střídá týden školy, týden dílny, obor hodinář je rozložen do 3 let – v prvním roce se učí o velkých hodinách, ve druhém o hodinkách a ve třetím o doplňkových mechanismech hodinek a elektronice.

„Hodinářů je velký nedostatek,“ dodává s tím, že dobrý hodinář se pozná podle toho, že má řemeslo rád a chce to dělat. Existují ale také lidé, kteří přijdou do učení, ale zjistí, že nemají prostorovou představivost a technické myšlení. „Ať se učí sebelíp, nikdy nepřijdou na závadu,“ vysvětluje.

Kdo si hodinky zamiloval, nedokáže se bez nich obejít. Jsou lidé, kteří hodinkám propadli a váží si zakleté technické dokonalosti, která je tam po staletí vkládána. JAROMÍR ONDRÁČEK

Absolventi hodinářství pracují ve značkových servisech, nebo se specializují na starožitné hodinky. Tam je potřeba, aby měli svého mistra, který je zasvětí do oboru.

Jeho samotného na hodinkách fascinuje trvalost – pěkné hodiny zůstanou pěkné i za 20 let a mohou se stát dědictvím, lidé si je předávají generaci po generaci. „Na hodinách a hodinkách mne fascinuje, jak jsou v dnešní době dokonalé,“ uzavírá.