Na atlas rostlin se vybralo skoro 700 tisíc korun. „Knihu budou kupovat i zahraniční botanici,“ věří spoluautorka

30. červenec 2023

670 tisíc korun vybrali botanici na knihu, která vyjde až za čtyři roky. Jde o fotografický atlas rostlin České republiky, který by měl obsahovat v podstatě celou českou květenu a má pomoct hlavně laikům v určování rostlin. Ani sami botanici nečekali, že sbírka bude mít takový úspěch. „Bude se nám pracovat skvěle a myslím, že to dotáhneme,“ říká spoluautorka publikace Alena Lepší z katedry botaniky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Vy jste kooordinovala kampaň na sociálních sítích a pokud vím nedali jste ani korunu do reklamy, čím si vysvětlujete takový úspěch u knihy, kterou si lidé koupí až v roce 2027? To jsme takový národ botaniků?

Čtěte také

Národ botaniků určitě nejsme, ale na facebookové skupině určování rostlin je 75 tisíc členů a každý den je tam mnoho příspěvků. Lidé chtějí pořád dokola určovat rostliny, a i když mají k dispozici v mobilu aplikaci, kde to vyfotí a určí, tak pořád chtějí botaniky, kteří se zaručí, že to je dobře určené.

Kde jste se k celé práci inspirovali? Vznikají podobné publikace v cizině, nebo je to český unikát?

Inspirací nám byla třeba Flora Alpina nebo Flora Helvetica, ale nelíbilo se nám, že tam mají pro každou kytku jednu fotografii, a ne vždy to jde z fotografie poznat. My to budeme mít rozfocené do znaků, na jedné straně budou koláže, budou tam čtyři druhy a každý druh s průměrně třemi fotkami. Vybírají se takové fotografie, aby tam byly nafocené znaky. A to bude takové gró knihy oproti těm zahraničním. A myslíme si, že bude mít přesah i do zahraničí, že budou i zahraniční botanici kupovat naši knihu.

autoři: Vojtěch Bidrman , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.