Růže provázejí lidstvo už od antiky, vždycky byly symbolem, popisuje expert. Jak se dají použít v kuchyni?
Červen je měsícem, kdy začínají kvést růže. V české flóře jich roste čtrnáct druhů. „Rozlišovat mezi nimi je možná i pro odborníky někdy obtížnější, než se na první pohled zdá,“ podotýká expert a arborista Martin Vlasák. Popisuje zároveň, jaký symbolický význam má tato květina v historii lidstva.
Přinesl jste několik růží. Většinou převládá světlá, až trošku tmavě růžová barva. Přiznám se, že bych řekla, že některé druhy jsou si dost podobné, ale vy mi asi potvrdíte, že každá z nich je unikát?
Čtěte také
Každá z odrůd je něčím jiná. Liší se uspořádáním květů a listů. Potom jsou tam další znaky, které studují botanici do větších detailů, jako jsou kališní plátky a podobně. Takže i těch čtrnáct růží mezi sebou rozlišovat je možná někdy obtížnější, než se na první pohled zdá.
V roce 2008 jste obhájil doktorskou práci na téma využití růží sekce gallica v současné sadovnické praxi. Jde o růži keltskou, která je na Červeném seznamu ohrožených druhů v České republice. Kde ji dnes můžeme vidět?
Pár rezervací s touto růží ještě je. Je především na jižní Moravě, kde se vyskytuje na suchých stráních. Ale stanoviště, kde by přirozeně rostla, byla postupem času změněna na les, na pastviny, případně využívána zemědělským způsobem, nebo zastavěna. Takže těch míst, kde by ještě zůstala je velmi málo.
Jak ji poznám?
Je to růže, která má z našich domácích růží největší květ, roste do metrové výšky a vytváří řídké porosty. Vzájemně jsou propojeny kořeny, takže utváří souvislý porost, ale v kombinaci s travami a s dalšími rostlinami. Není tak robustní a velká jako třeba růže šípková.
Přiznám se, že jsem se dívala na vaše ruce, jestli jste podrápaný od trní. Nikde ani škrábanec. Předpokládám, že nosíte rukavice, ale kdo pracuje s růžemi ve velkém, se tomu neubrání. Co dostává nejvíc zabrat?
Je to předloktí, protože tam rukavice končí, a pak samozřejmě obličej. Zvlášť, když se řežou růže pnoucí. Tam se potom člověk neubrání a nějaký škrábanec schytá.
Čtěte také
Prý máte naprosto jedinečný dům, který je celý obrostlý růžemi. Říkala jsem si, že to musí být nádherné a krásně vonět, ale musí to také být neuvěřitelná práce, že?
Růže, které používám, mají pětimetrové roční přírůstky. Jsou to nejrobustnější růže, které je vůbec možné u nás pěstovat a musí se několikrát ročně zkracovat. To je potom samozřejmě práce na několik hodin.
Čím vás růže ohromila, že se jí vlastně celý život věnujete?
Věnuji se zahradnictví jako celku, takže do toho zapadá, ale líbí se mi její vztah k historii, kdy se růže s historií propojuje už od antiky. Růže doprovázejí dějiny, ať už se to týká i třeba erbů a dalších symbolických využití. A teď se můžu dívat úplně na stejnou růži, na kterou se díval člověk před třemi tisíci lety v Římě.
Jak se dají růže využít v kuchyni? Jak se dnes tyto květiny šlechtí? A jak vypadá americká odrůda „kečup a hořčice“? Poslechněte si celý rozhovor s Martinem Vlasákem v audiozáznamu nahoře v článku.
Související
-
Jak souvisí proměna krajiny s hmyzem? Do říše malých živočichů nahlédneme s entomologem
Pracovištěm Petra Kočárka je louka, zahrada i tropický prales. Je totiž entomologem. Miluje hmyz a věnuje mu velkou část svého života.
-
Dbát na bezpečnost a mít respekt k prostředí. S geomorfologem Hrbáčkem o výpravě na Antarktidu
Víc než dvacítka vědců z Masarykovy univerzity se vrátila z expedice na Antarktidu. Jedním z nich byl i geomorfolog Filip Hrbáček, který tam zkoumal zmrzlou půdu.
-
Teplota stále poroste a země bude vysychat. Zmrzlíků se ale jen tak nezbavíme, říká klimatolog
Vysvětlit Jihočechům, co může náš zemědělský kraj očekávat v souvislosti s měnícím se podnebím, přijel do Českých Budějovic uznávaný klimatolog, známý blogger Radim Tolasz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.