Mýty o opalování
Rizika opalování zná asi řada lidí, přesto ale v této oblasti existuje řada mýtů. Jedním z nich je například ten, že když už je člověk opálený, tak se nemůže spálit. Není to pravda, vysvětluje doktor Karel Ettler z kliniky kožních nemocí. Kůže je sice na konci léta mírně adaptovaná, v přepočtu na ochranný faktor, který se dá sehnat v krémech na opalování, je ovšem rovna pouhé dvojce.
Ettler: Mýtů je celá řada a je pravdou, že ke konci léta je kapacita naší kůže, vzhledem k ochraně, vyšší. Prováděli jsme měření této kapacity a vycházelo, že je zhruba dvojnásobná. Přirozená ochrana na konci léta se rovná faktoru 2 a lidé by s tím měli počítat. Dalším tvrzením se kterým se setkáváme je, že UV záření je neškodné. To není pravda. Dříve, kdy nebylo k dispozici tolik nových poznatků, se to tradovalo a tento typ záření je stále osazován do solárií. I UVA záření může navodit řadu změn v kůži, zejména k urychlení aktinického stárnutí pokožky.
Měli bychom se chránit i v soláriu?
Ettler: Záleží na tom, proč do solária jdeme. Přimlouval bych se, abychom tam nechodili vůbec. Do jisté míry je to omluvitelné při kožních onemocněních, třeba lupénkou, a po dohodě s odborným lékařem a pod jeho kontrolou, můžeme absolvovat tento způsob léčení. Také se hodně diskutuje o možnosti přípravy před zahraniční rekreací a v extrémním období, třeba zimním. V rozumné míře to může pomoci, ale je potřeba vědět, že UVA záření nenavodí tak vysokou kapacitu fotoprotekce, jako UVB.
Dalším mýtem asi je to, že čím více se budeme mazat jedním faktorem, tím se ochrana zvýší.
Ettler: Je nutné počítat, jak asi dlouho na slunci budeme. V letním období, pro běžnou bílou kůži, je limitní doba zhruba 10 až 15 minut. Jestli plánujeme pobyt na slunci pět hodin, znamená to, že bychom potřebovali faktor nejméně 25. Bylo zjištěno, že dávka světla, která vyvolává pigmentaci je nižší, než dávka vyvolávající popálení, zarudnutí. Jestli si chce někdo navodit kosmeticky příjemné zhnědnutí, tak ho lze získat, aniž by se spálil.
