Můj soused tenisový šampión
Mistrem Evropy v tenisu do šestnácti let je nenápadný mladík ze Srbska Miki Jankovič. Jeho jméno naznačuje, že by měl být příbuzným Jeleny Jankovičové - jedné ze dvou nejznámějších srbských tenistek. Ale jediné dvě věci, které mají tito dva společné, jsou pouze příjmení a země, ve které se narodili.
Srbský tenisový zázrak Miki Jankovič je můj soused. Je stále na turnajích, takže jsme se stále míjeli. Trvalo rok, než jsme se sešli k natočení reportáže. Stejně jako polovina jeho příznivců jsem byl přesvědčený, že je příbuzným slavné jmenovkyně. Ale pouze hraje ve stejném klubu - Gemax.
"Ne, nejsme příbuzní vůbec. To je náhoda," uvedl na pravou míru Miki. Ale když jsem se zeptal, jestli nepůjde v jejích šlépějích, aby vystoupal až do nejvyšších pater tenisových žebříčků, přiznal, že v to pevně doufá.
Miki se stal jen nedávno novým mistrem Evropy do 16 let, a to je zatím jeho nejsilnější zážitek. "Bylo to super, krásný pocit, protože je to jeden z nejsilnějších turnajů v Evropě do 16 let. Účastní se ho nejlepších osm hráčů evropského žebříčku. Opravdu to bylo nádherné a byl to velký úspěch," pochvaloval si.
Nic z toho ovšem nespadlo z čistého nebe. Raketu držel poprvé v ruce ve čtyřech letech a trénoval od svých šesti. "Hrál jsem turnaje do 14 let. Tam jsem patřil mezi první desítku v Evropě a pět let za sebou jsem ve své věkové kategorii první v Srbsku. Ted začínám hrát i juniorské turnaje do 18 let," přiblížil mladý tenista.
Bydlí v přízemí domu, kde sídlí kancelář Českého rozhlasu, takže kolem bytu jeho rodičů chodím necelé dva roky každý den. Pokaždé mě za nos chytí nádherná vůně, která vychází právě zpoza dveří s vizitkou Jankovič. Přitom tenisté prý jedí hlavně těstoviny.
Mikiho maminka mi ovšem k tomu říká, že její syn jí úplně všechno, takže mu vyvařuje. "Jí i slaninu, i klobásu, i čokoládový krém. Prostě všechno, co podle trenérů nesmí. Na konci turnaje miluje biftek a palačinky. Přece ho nebudu trápit," řekla maminka. Ale jak už to bývá, Miki, kterému jeho máma podstrojuje speciality, má nejradši hamburger z jednoho ze slavných amerických řetězců.
Patnáctiletý sympaťák na kurtu dře ať v přípravě, nebo v zápase, protože se mu to líbí. To mi potvrdil i jeho trenér přímo na kurtu, kde Miki trénuje. "K tomu nemám žádné výhrady, tady bych nic neměnil," pochválil svého svěřence. A jak vidí budoucnost mladého sportovce? "Je ještě dost brzy říkat něco určitějšího. Zatím má dobrou perspektivu, ale uvidíme další dva roky, protože to bude rozhodující v jeho rozvoji," doplnil.
Každý měsíc jezdí Jankovič do Paříže, do tréninkového tábora. Když tam byl poprvé, jeho maminka ho chtěla odvézt domů, protože režim byl takřka vojenský. Ale Miki se tam cítil jako ryba ve vodě. "Výborně tam trénujeme. Naši trenéři jsou skvělí a je tam hodně dobrých hráčů, se kterými se přátelím. Je mi tam fajn," vysvětlil Miki.
Snad nejznámějším odchovancem Mouratoglouovy akademie je kyperský tenista a idol mnoha žen Marcos Baghdatis. A před několika dny se tam zapsala také Yanina Wickmayerová - jedno z milých překvapení letošního prvního Grand Slamu - Australian Open.
Zeptal jsem se Mikiho Jankovič na jeho sen. "Chci být nejlepším tenistou na světě," nezaváhal. Každý den si svůj cíl chvilku připomíná. Nemohu vědět, jak se bude Mikiho příběh odvíjet dál, ale mám takové tušení, že je na nejlepší cestě si svůj sen splnit.
