Moravská krajina je uchvátila natolik, že v ní začali vyrábět italský sýr: historie rodinné firmy Gran Moravia

Nejsme na alpských stráních, i když vlastně ano. Náhorní plošina Asiago patří do Benátských Alp a tady na pastvinách začínala historie rodiny Brazzale. Z mléka zdejších krav vyráběli nejdřív máslo a potom také sýr.

Tradice od roku 1784

Počátky rodinné firmy sahají podle jejího spolumajitele Roberta Brazzaleho do roku 1784. Je to ale jen symbolické datum: rok narození praprapradědečka pana Brazzaleho a jeho bratrů, kteří se věnovali výrobě sýrů.

Čtěte také

Živí se tím, co ho baví. Hans Besler vyrábí pravý horský sýr a sní ho i třicet deka denně

Tradice se v běhu několika generací vytratila, aby se zase vynořila v šedesátých letech dvacátího století v obci Campodoro.

Krajina podhorské nížiny nedaleko města Vicenza skýtala pro založení továrny na výrobu sýrů Gran Padano ideální podmínky. Právě proto sem předkové pana Barzzaleho přišli a rozhodli se tu usadit.

„V této oblasti se koncentrují zdroje vody, která stéká z hor. Proto je tady hodně luk a daří se tu chovu hovězího dobytka pro mléko. V roce 1954 tady začali můj dědeček s prastrýci sýr Gran Padano vyrábět,“ vysvětluje Roberto Brazzale.

Nostalgie po vůni smetany

Vzpomíná si na dobu, když byl malý a oblečení jeho tatínka, který přišel z práce, báječně vonělo po smetaně: „Když nám s bratry bylo deset až čtrnáct let, začali jsme pracovat v továrně. Každý samozřejmě sbíral jiné zkušenosti. Pro nás bylo docela přirozené, že jsme znali všechno ze sýrařské profese. Samozřejmě se toho ale v posledních sedmdesáti letech hodně změnilo,“ uvažuje podnikatel.

Ve skladu v Campodoru na dřevěných policích dodnes zrají bochníky sýra. Nejmenuje se už Gran Padano, ale Gran Moravia a vyrábí se v mlékárně v Litovli. Po pádu Berlínské zdi hledala firma Brazzale výrobní kapacity v zemích Střední Evropy a Pomoraví bratrům Brazzalovým učarovalo.

Morava, země zaslíbená

Byla to prý země, o které snili. Uvědomili si to na počátku devadesátých let a začali od místních farmářů vykupovat mléko a vyrábět z něj sýr typu grana.

Muž vlevo je nejstarší syn pana Roberta Alberto Brazzale, který vede továrnu v Litovli|foto:Pavel Novák, Český rozhlas

Litovelskou továrnu teď vede Alberto, nejstarší syn pana Roberta, a učí se česky. Všichni tři jeho synové i bratři jsou prý z Česka nadšení.

Sám Roberto se také učí česky, proč? „Mluvím česky, protože se mi moc líbí a mám rád češtinu. Doufám, že krok za krokem budu lepší ve vašem nádherném jazyce,“ uzavírá Roberto Brazzale.