Mladežnické fotbalové reprezentace se snaží pracovat na stejných principech jako A tým
Čeští fotbalisté pod vedením Pavla Vrby opět umí vyhrát nad silnými soupeři. Letos v kvalifikaci porazili třetí tým mistrovství světa Nizozemsko, uspěli i s nebezpečným Tureckem a zlepšujícím se Islandem. Ze seniorské reprezentace by si teď chtěly vzít příklad také mládežnické výběry.
„Určitě by měla být cílem hráčů A reprezentace a pro nás trenéry návod, jak to dělat.“ Kouč výběru do dvaceti let Pavel Hoftych tím nemyslí jen výsledky, ale také způsob práce, o kterém Pavel Vrba se všemi reprezentačními trenéry pravidelně debatuje.
„Měli jsme už několik porad všech repre trenérů na téma organizace, způsobu hry a herní činnosti jednotlivců. Bavíme se vždycky o případu. Ano, pravý bek, chtěli bychom každý ve své kategorii svého Kadeřábka,“ říká se svým typickým humorem Pavel Hoftych.
Ale reprezentační trenéři nejsou jen roboti, které naprogramujete podle národního A týmu a oni plní příkazy. Byť třeba v Nizozemsku dlouhá léta hrály všechny mládežnické výběry v systému se čtyřmi obránci, třemi záložníky a třemi útočníky.
Právě shodu v rozestavení neberou v Česku jako nutnost. „Rozestavení je jedna věc, tam necháváme volné pole působnosti. Naše jediná podmínka je, aby byli čtyři vzadu, aby tam byla zóna. Ale ostatní je invence každého trenéra,“ říká reprezentační manažer Dušan Fitzel.
„Na druhou stranu se ale bavíme o principech, které jsou strašně důležité. Musíme vědět, co chceme po krajním obránci, po středních obráncích, po středním záložníkovi a útočníkovi. A to jsou pro nás přesně ty principy. Jestli je rozestavení takové nebo makové, není v podstatě zase až tak důležité,“ přibližuje Fitzel.
Ostatně sjednocování by v tomto ohledu bylo spíš na škodu. Myslí si to trenér reprezentační dvacítky Pavel Hoftych.
„Holanďané sice mají svůj herní styl, ale jsou zase relativně dobře čitelní. Dají se dobře přečíst Italové, protože do dvaceti let za to odpovídá Arrigo Sacchi, tak je trénuje způsobem vysunutá obrana, zóna. Dá se to celkem lehce přečíst,“ popisuje Hoftych.
„Takže já říkám: hrajme jako Češi, mějme vlastní zbraně, buďme týmoví, buďme chytří, přidejme k tomu jako nadstavbu individuality. A potom, když to dokáže takovýhle kouzelník stmelit, tak potom můžeme být úspěšní,“ pochlebuje Pavel Hoftych vedle stojícímu Pavlu Vrbovi.
A ne nadarmo. Takovou bilanci jako seniorská reprezentace měl totiž v končícím roce už jen výběr do sedmnácti let, který v evropské kvalifikaci také neztratil ani bod. Uspěla ještě devatenáctka, s dalšími celky to tak slavné nebylo.
