Místo nažehlování přímo vetkané vlákno. V Liberci vyvinuli nový postup, jak vytvářet reflexní prvky
Textilní fakulta liberecké Technické univerzity pokročila v technologii umístění reflexních prvků na oblečení. Ty se dosud na oděv většinou tisknou nebo nažehlují, a jejich životnost je tak omezená, můžou totiž zmizet například po opakovaném praní. Nový postup umožní vetkat reflexní nebo luminescenční prvky přesně tam, kde jsou na oděvu potřeba.
„Vetkáváme reflexní nit už přímo do struktury textilie. To znamená, že se nemění komfortní vlastnosti struktury, tloušťka je definovaná ve všech plochách té vesty stejně. Kdežto u nažehlování bylo nutné vytvořit strukturu základní a pak na ni nit našít nebo nalepit,“ popisuje Brigita Kolčavová Sirková, vedoucí Katedry technologií a struktur na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci.
Znamená to, že do tkaniny mohou v továrně vetkat jakýkoliv vzor. „Každá nit pracuje individuálně. My ji do struktury textilie vkládáme přesně na ta místa, která potřebujeme. Tam, kde splňuje nějaký účel,“ vysvětluje Kolčavová Sirková.
Pět let práce
Na využití retroreflexních nití a jejich vetkávání do tkaniny spolu s luminiscenčními prvky pracovali odborníci z Textilní fakulty Technické univerzity v Liberci skoro pět let.
Související
-
Nanovlákna mají potenciál změnit svět. Bude Česko umět využít svoje jedinečné know-how?
Už dlouho se o Česku mluví jako o nanovelmoci. Až stávající pandemie koronaviru ale ukázala, jak důležitá nanovlákna ve skutečnosti jsou.
-
Z materiálu na náplasti šijí v Liberci nanoroušky. ‚Zachytí 99,9 % virů a prachu,’ říká jednatelka firmy
Certifikace na nanoroušky platí po celé Evropě. „Ověřujeme to v certifikované laboratoři ve Spojených státech. Je to jedna ze dvou laboratoří, které jsou akreditované k těmto typům testů,” dodala.
