Místo masového hrobu v Letech u Písku zůstává neznámé, průzkum bude pokračovat příští rok

„Protože v tom táboře zahynul můj dědeček, moje nevlastní sestřička, tak mi to nebylo jedno. Chci uctívat členy své rodiny tam, kde jsou skutečně pochovaní,“ řekl Českému rozhlasu České Budějovice pozůstalý Čeněk Růžička.

Podnět k průzkumu okolí památníku takzvaného cikánského tábora v Letech u Písku dal právě Růžička. „A potom jsem se taky dozvěděl, že v době, kdy se tady pohřbívalo, že německé vojáky Wehrmachtu a byla taková doba, že se pohřbívali i oběti s vrahy,“ dodal Růžička.

To, že by kolem památníku mohlo být pochovaných až 120 těl včetně 77 dětí, naznačovaly terénní nerovnosti.

„Tady na tomto místě se nachází jedna z prohlubní, které vidíte za vámi a kolem vás. Právě tyto prohlubně byly považovány za pozůstatky hrobů. Takže jsme udělali archeologickou sondu v místě jedné z prohlubní a zjistili jsme, že skutečně ta deprese na povrchu odpovídá mnohem větší jámě pod zemí. Ukázalo se, že nejde vůbec o nějakou hrobovou jámu, že to je jáma, kde se těžil nějaký stavební materiál, kámen nebo písek,“ přiblížil archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity.

U průzkumu byli připraveni i odborníci na forenzní genetiku, kteří by případné vzorky z kosterních ostatků zařadili do databáze obětí holokaustu a srovnali s DNA přeživších.

Přestože archeologové nenašli masový hrob, podařilo se jim objevit místo, kam byl vyvážený odpad z tábora. „Tady je takový drobný knoflíček, tady vidíte, že se dá přišít na oděv. Myslím, že je to knoflíček holčičího nebo ženského oblečení. Tady je prstýnek. Není samozřejmě z žádného drahého kovu. Víme, že vězňům všechno, co bylo ze zlata, stříbra, bylo okamžitě po příchodu do tábora odebráno. To je nějaká měď, nebo něco takového. Tady máme drobný korálek. Velice podobný jsme vloni našli přímo ve spáleništi jednoho z baráků. Takže to jsou předměty, které se skutečně podobají tomu, co jsme našli přímo tam,“ dodal Vařeka.

Místo, na kterém jsou oběti z tábora pohřbeny, hledají odborníci podle výpovědí svědků i archivních dokumentů.

Jeden našel Čeněk Růžička v třeboňském archivu. „Objevil jsem i materiály, které jasně říkají, že to tady být nemůže,“ řekl.

Na otázku, jestli materiály naznačují, kde by hroby mohly být, odpověděl: „Jeden ten snímek naznačuje. To je dobový snímek. V té době ho nakreslili lidi, kteří tady v táboře naše lidi věznili - ti Češi. Tohle je ten lágr, tohle má být to pohřebiště, kam je pochovávali, nějakých 400 metrů od hrany, a tohle je ten rybník. Podle toho se to dá odhadnout. A pan Vařeka říká, že by to mohlo být támhle někde v tom prostoru, což já bych přivítal.“

Příští rok bude archeologický průzkum v oblasti pokračovat. Začne taky demolice nedalekého vepřína, na kterou budou archeologové taky dohlížet.