Miroslav Řepa

V mnohém však architekt český pavilón na současné Světové výstavě v Šanghaji oceňuje: „Udělali jsme velký skok. Náš pavilón jsme pojali zcela odlišně, než tomu bylo v minulosti, na oněch našich velice úspěšných výstavách. Jde o pouhé potvrzení toho, že jsme starší, že svět se úplně otočil, že si můžu všechno najít na internetu, že mám všechny knížky a všechny informace si poslechnu.“

Rozdíl mezi zmiňovanými úspěšnými českými pavilóny na výstavách EXPO v Montrealu, Ósace a Bruselu a tím současným, vystaveným v Šanghaji, však tkví i něčem dalším. Zatímco v minulosti sami Češi postavili svůj vlastní pavilón, v současnosti Česko využilo nabídky celé dva velké moduly si pronajmout a následně teprve přebudovat. „Chybí pak ona souhra, kdy jeden autor navrhne jak exteriér, tak interiér, kdy ovlivní kompletní scénář,“ naznačuje Miroslav Řepa slabé místo takového přístupu.

Miroslav Řepa s Tomášem Pancířem|foto: Alžběta Švarcová

I přes tento handicap slaví český pavilón úspěchy. „Ano, před naším pavilónem jsou fronty,“ potvrzuje Miroslav Řepa, přímý účastník letošní Světové výstavy. Přispívá k tomu podle něj i neutuchající snaha o to, aby se v okolí pavilónu takříkajíc stále „něco dělo“.

„A skutečně se děje,“ usmívá se Miroslav Řepa. „Od muziky přes pantomimu až po street art,“ potvrzuje. „Neuvěřitelný popud tomu byl dán během národního dne, kdy byl jeden z pořadů věnován i baletu Národního divadla.“

Miroslav Řepa|foto: Alžběta Švarcová

Miroslav Řepa se během svého vyprávění vrátil i hlouběji do historie Světových výstav. Byl to totiž právě on, kdo vytvořil československý pavilón na výstavě EXPO v Montrealu v roce 1967, kdo v roce 1970 realizoval v Ósace divadlo pro Laternu magiku a kdo byl také technickým ředitelem našeho pavilónu v Seville v roce 1992. Jeho odpovědi na otázky Tomáše Pancíře si poslechněte v záznamu celého rozhovoru v audio archívu Radiožurnálu.

Záznam celého rozhovoru s Miroslavem Řepou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.