Miroslav Etzler

V září by se měl začít točit film Posttraumatický syndrom, kde by si Miroslav Etzler měl zahrát vlastního bratra, který byl válečným korespondentem americké zpravodajské televize CNN. Zahraje si ho? "Já pevně doufám, že ano. To je scénář, který napsal Viktor Polesný po sezení s mým bratrem. Bratr je taková studna neuvěřitelných příběhů, které zažil od Afghánistánů, přes Irák, Haity, takže mu vyprávěl asi čtyři hodiny na nějakém obědě a Viktor asi po týdnu z toho napsal scénář. Jenomže jak to u nás bývá, peníze se na ty velké filmy, což by měl být velký film, se u nás neshánějí snadno. Ale je to na dobré cestě, takže doufám, že příští rok se to určitě natočí," uvedl Miroslav Etzler.

Zhruba osm let hraje v divadle Ungelt. Se svou ženou Vilmou Cibulkovou hraje ve hře Trůn milosrdenství. Kde je mu s jeho ženou lépe? V Adršpachu, kdes se věnují horolezectví, nebo při hraní, třeba právě ve hře Trůn milosrdenství? "To jsou asi dva úplně jiné stavy. Moc rád pracuji a moc rád pracuji se svou ženou. Když jedu do Adršpachu a jedu tam s Vilmou, tak je to taková chvilka, kdy všechno ostatní mizí. Mizí povinnosti, mizí složenky, mizí daně a celá řada povinností, které musí člověk dennodenně dělat, a zůstávají jenom ty skály, vítr, vzduch, stromy, květiny a celá řada báječných lidí," doplnil Miroslav Etzler.

Co Miroslava Etzlera a jeho kolegy přitahovalo na básníkovi Ivanu Blatném, že se o něm rozhodli udělat představení? "Je zvláštní, že poezie 20. století je korunovaná několika neuvěřitelnými klenoty, ať už je to Mikulášek, Skácel, Blatný. Mě na Blatném fascinuje jeho nesmírně tragický životní osud. V osmnácti letech napsal Melancholické procházky, což jsou překrásné obrazy života. Nikdy jsem neměl rád Brno, přestože jsem tam studoval, ale díky Melancholickým procházkám jsem si ho zamiloval... Ivan Blatný je možná největší český básník všech dob, alespoň v mých očích. Je ale zajímavé, že ho málokdo zná," dodal Miroslav Etzler.