Miroslav Donutil

10. prosinec 2008

Ve středu byl hostem Dopoledního Radiožurnálu filmový a divadelní herec Miroslav Donutil. Jak dnes vzpomíná na léta strávená v brněnském divadle Husa na provázku? Je možné práci v malém avantgardním divadle srovnávat s účinkováním na scéně Národního divadla? A co se mu nelíbí na současném českém filmovém průmyslu? Ve čtvrtek 11. prosince bude hostem hudebník Petr Malásek.

V 80. letech bylo v divadelním světě jméno Miroslava Donutila spojováno především s brněnským divadlem Husa na provázku. Jedním z určujících momentů existence tohoto divadla byla, jak dnes herec vzpomíná, opozice vůči režimu. Miroslav Donutil doslova brněnský "Provázek" popisuje jako gerilu, která se prodírala nepřátelským územím. A jak reaguje na to, že se v souvislosti právě s touto scénou často mluví o permanentním mejdanu? "Ale on opravdu byl!" vysvětluje Miroslav Donutil. "My jsme ani neměli jinou šanci než se tím, co děláme, bavit."

Z malého avantgardního divadla odešel na samém začátku devadesátých let, aby účinkoval na velké, kamenné scéně. A ne ledasjaké - stal se členem činohry Národního divadla. "Byla to velká troufalost," komentuje dnes svůj přestup Miroslav Donutil. Z mnoha rolí, které na této scéně Donutil představoval, byla řeč především o Trufaldinovi - věčně hladovém sluhovi Carla Goldoniho z komedie Sluha dvou pánů.

Na tomto představení, které už překonalo více než 400 repríz - číslo v Národním divadle nevídané - si Miroslav Donutil cení především komunikace s publikem. "Publikum mě vždycky překvapí. Já si v tomto představení zvolil publikum za svého partnera, proto je každá repríza vždycky jiná." V čem jiná? "Například vždycky jinak hážou chleba," směje se Miroslav Donutil. "Hážou i celé bochníky. Dokonce jednou ze třetí galerie dopadl tříkilový bochník. To jsem si říkal, jestli náhodou nepřišel někdo, kdo mě nemá rád."

Řeč byla i o tom, co Miroslav Donutil chystá v nejbližší době. Jaké například právě drží v ruce scénáře? "Mohl bych točit docela zajímavé a krásné věci, ovšem paradoxem zůstává, že se v Čechách dají sehnat peníze na filmy, které nemají žádnou kvalitu, zatímco na kvalitní scénáře peníze nejsou. Jestli se to změní v tom roce, který bude podle předpovědí analytiků krizový, těžko říct."

Během hodinového rozhovoru s Lucií Výbornou Miroslav Donutil zavzpomínal i blíže na léta strávená v Brně. Jak dnes mluví například o brněnských tekutých kapřících? A proč si myslí, že kulturní podhoubí má v sobě Brno geneticky zakódováno?

Záznam celého rozhovoru s Miroslavem Donutilem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

autor: als
Spustit audio