Mirka Knapková překonala už i svého otce
Většina lidí míří v Praze na Vltavu za zábavou – projet se na parníku, pramičce nebo šlapadlech. Pro skifařku Mirku Knapkovou, českou olympijskou medailovou naději, je však řeka to samé, co pro dělníka továrna. Na dřinu elitní veslařky v loděnici pražské Slavie se zaměříme zblízka.
„Sice jsem se vrátila úplně mokrá a promrzlá, ale beru to jako součást přípravy na olympijské hry,“ říká Mirka Knapková. Má za sebou další náročný trénink, tentokrát ne v úplně ideálních podmínkách.
I když se ve veslařském prostředí pohybovala odmalička a oba její rodiče reprezentovali Československo, ona sama se začala věnovat tomuto sportu relativně pozdě, navíc ji k němu nepřivedli rodiče.
„Začala jsem veslovat až v 19 letech,“ přiznává. „Tehdy jsem potkala kamaráda, který mi o veslování povídal. Vysvětloval mi, že je při něm i legrace a že nikdy není pozdě začít,“ vzpomíná Mirka Knapková.
Na technice veslování stále pracuje
Ze sportovního hlediska nezačínala studentka Fakulty tělesné výchovy a sportu od nuly. Do 11 let se věnovala běžeckému lyžování a potom atletice. Fyzickou kondici měla, ale musela se naučit veslařskou techniku.
„Tu piluji dodnes,“ tvrdí s úsměvem. „Jsem stále v procesu učení a zlepšování. Nevím, jestli své hraje fakt, že jsem začala veslovat až v pozdním věku, ale dělám spoustu chyb,“ uznává.
I s nimi překonala úspěchy svého otce, který se na dvojce bez kormidelníka zúčastnil dvou olympiád a nejlépe na nich skončil pátý. Mirka Knapková byla před osmi lety v Aténách čtvrtá, navíc se stala loni první českou mistryní světa na skifu.
Dobrým výsledkům musí obětovat většinu svého času. „V loděnici jsem od pondělí do soboty. Trénuji dvoufázově, někdy třífázově, takže téměř pořád,“ popisuje. „Za trénink najedu asi 15 až 17 kilometrů,“ shrnuje.
Zúročí Mirka Knapková každodenní trénink?
Při veslování prý dokáže vnímat okolí řeky, koncentruje se však především na zvládnutí náročných dávek, které by se daly srovnat ve výdeji energie s hornickou prací. Ani přes každodenní fyzickou dřinu nevypadá jako kulturistka. I proto překvapuje, jak lehce dokáže, po maximálním vypětí na vodě, uklidit svůj skif.
„Loď váží jenom čtrnáct kilo. Když máte grif, tedy víte, kde je těžiště, tak se s ní manipuluje celkem dobře,“ vysvětluje Mirka Knapková. „Loď je dlouhá osm metrů. Nejhorší je najít těžiště. Pak už je to v pohodě,“ konstatuje.
Všechna vynaložená dřina by se měla zhodnotit na londýnské olympiádě, po které Mirka Knapková možná doplní sbírku medailí.
