Ministerstva si hrají na svém písečku. Nová ekonomická rada vlády by je měla sladit, přeje si její člen

Nově ustavená Národní ekonomická rada vlády má podle premiéra Fialy dodávat vládě inovativní myšlenky. V čem by se tedy vládní ekonomická politika mohla vylepšit? Pomůže jí v tomto směru nový guvernér České národní banky Aleš Michl? Vladimír Kroc se ptal člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petra Zahradníka, makroekonoma a konzultanta specializujícího se na problematiku Evropské unie.

Nový NERV se má podle premiéra Petra Fialy zaměřit na podporu podnikatelského prostředí a zaměstnanosti a zmírnění negativních dopadů na reálnou ekonomiku. Jak se toho dá dosáhnout?

Samozřejmě, že to je jakýsi konečný cíl toho, jakým způsobem by ten NERV měl pracovat. Na druhou se stranu domnívám, že ty stávající ekonomické okolnosti jsou dostatečně silnou pohnutkou k tomu, aby tento cíl byl ne-li splněn, tak minimálně naplňován. Samozřejmě není možné, aby ambicí NERVu bylo jej samo o sobě naplnit, ale pomoci vládě a jednotlivým resortům k tomu, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Ty ekonomické okolnosti jsou samy o sobě klíčovou pohnutkou pro to, aby se tak mělo stát.

Myslím si, že pro orgán typu NERV je velmi důležitá jakási horizontálnost, respektive překonávání resortismu. Dle mého soudu si v České republice pořád spousta ministerstev hraje na svém vlastním písečku a ne úplně hledí na to, co dělají ministerstva jiná. Pokud NERV nějakým způsobem pomůže překonat tento resortizmus, pokud se mu podaří nastavit synergie mezi těmi jednotlivými resorty a ministerstvy, tak si myslím, že to může být velmi významná přidaná hodnota.

Čtěte také

Z mého pohledu je také důležité zvolit ty správné priority a postarat se o to, aby jich nebylo příliš mnoho, protože každý resort má taktéž spoustu svých vlastních priorit a myslí si o nich, že jsou středem světa. Myslím si, že NERV může být právě tím tělesem, které stanoví správný pohled na to, jak důležité ty priority jsou.

Já osobně očekávám též to, že NERV bude pracovat jaksi systematicky, organizovaně a že to nebude nahodilý slet devatenácti ekonomů či odborníků, kteří by v dané chvíli jednorázově poskytli nějakou radu, nýbrž že to bude systematická práce, která potrvá minimálně toto volební období.

Skutečně jsou to odborníci z různých oborů, nejsou to tedy, jak jste se opravil, jenom ekonomové. Jak ale zní tedy vaše první rada vládě? Jinými slovy, které priority vy považujete za ty hlavní?

Já jsem makroekonom a navíc se zabývám věcmi, které jsou spojené s evropskou integrací, takže jsem v tomto možná trošku podjatý, respektive možná jsem ovlivněn právě tímto profesním zaměřením. Zřejmě jsou to ale dvě věci.

Čtěte také

Zaprvé je to daleko efektivnější a řekněme sofistikovanější využívání evropských fondů v ČR včetně Národního plánu obnovy. Pokud by byla zajištěna optimálně, měla by tato záležitost zajistit, že rok 2022 bude rokem investic, především veřejných investic strategického charakteru.

Jako pozorovatel mám pocit, že tam určité věci váznou a drhnou a žádoucí bude je nějakým způsobem uvést v provoz.

Tušíte proč drhnou?

Já si myslím, že se možná neslučuje stávající představa lidí, kteří jsou za ten Národní plán obnovy odpovědni, s jeho autory, kteří působili v té předchozí politické garnituře: že tam není úplná shoda například na tom, do jaké míry se má realizovat priorita zaměřená na fyzickou infrastrukturu a transformaci energetiky. Myslím si, že i na některé další pilíře spojené například se zdravím, vzděláváním a výzkumem má stávající vláda jiný názor.

Jinými slovy se ten Národní plán obnovy bude muset přepracovat?

Dokonce k tomu svým způsobem včera vyzvala i Evropská komise v souvislosti se zveřejněním programu Repower EU. Respektive jeho detailů, kdy bude respektovat pozměněné návrhy ze strany členských států, které budou daleko více reagovat na tu aktuální potřebu, tedy odstavení, respektive snížení energetické závislosti na Rusku.

Čtěte také

To samo o sobě představuje obrovské investice. A z těch uvedených 300 miliard euro pro celou EU se má 225 miliard financovat právě ze zdrojů, které mají být použity v těch Národních plánech obnovy. Jinými slovy, Evropská komise dala zelenou členským státům, aby tyto prostředky použily právě pro potřeby ať už diverzifikace dovozu energetických zdrojů, vybudování zásobníků, vybudování energetické propojenosti a dalších záležitostí tohoto typu.

Co to v praxi znamená? Musíme zaimprovizovat a hlavně postupovat rychle, jestli tomu dobře rozumím.

Přesně tak. Rychlá improvizace je v tuto dobu klíčová. Přestože se o tom pod čarou mluví, tak ten termín na plnění závazků Národního plánu obnovy je rok 2026, což je relativně velmi brzo s ohledem na to, jak obrovské investice by měl, by měl zajišťovat. Každý ztracený den je zde špatný.

Které ze strategií vypořádávání se s vysokými cenami energií a s inflací makroekonom Petr Zahradník preferuje? A co jakožto poradce ministra pro evropské záležitosti považuje za klíčové otázky českého předsednictví Evropské unii? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.