Podpora domácností nesmí motivovat k vyšší spotřebě energií. Krize je i klimatická, připomíná Richterová

Česká pirátská strana přichází s návrhem pomoci domácnostem s vyššími cenami energií plošným příspěvkem ve výši 400 až 800 korun. Jak a podle čeho by byl příspěvek odstupňován? Co si o pirátském návrhu myslí ostatní koaliční strany? Vladimír Kroc se ptal Olgy Richterové, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za Pirátskou stranu.

Piráti přišli s návrhem, jak zmírnit dopady energetické krize. Vláda má o tématu jednat v nejbližších dnech. V čem spočívá ten váš návrh?

Tak hlavní gros návrhu je, že chceme pomoci domácnostem. O co nám jde, je jednat o řešení, které nezapomene na to, že vedle těch nejvíce postižených domácností, lidí, kteří se dlouhodobě potýkají s velkými finančními problémy, máme i řadu lidí, kteří patří ke střední třídě a ač je to těžké si to přiznat, prostě žijeme v zemi, kde růst těch cen energií dopadá i na střední třídu. A řešení, které vlády hledají, musí zkombinovat dvě věci.

Čtěte také

Jednak to, aby ten státní zásah nějakým způsobem neznamenal, že by dále motivoval k velkému odběru energií i v době, kdy víme, že potřebujeme bojovat s blížící se klimatickou katastrofou. Je dobré si přiznat, že stále ještě ji můžeme nějakým způsobem zmírnit či zčásti odvrátit, ale prostě změny klimatu se dějí a právě kvůli nim, kvůli tomu, aby tedy nebylo sucho, aby nám nedošla voda, abychom jako lidi měli kvalitní životní prostředí anebo vůbec nějaké životní prostředí, tak kvůli tomu všemu se snažíme řešit energie a fosilní paliva. A tím se vracím i k těm cenám...

Promiňte, sledujete tedy dva cíle: to znamená jednak šetřit, ale zároveň tedy ulevit domácnostem.

A současně neztratit ze zřetele tu nutnost opravdu řešit zdroje energií i úspory energií.

Čtěte také

Podle předsedy vašeho poslaneckého klubu Jakuba Michálka by ten plošný bonus pro domácnost měsíčně měl činit 400 až 800 korun. Jak jsem pochopil, jde tedy o to, že se vypočítává na hlavu, to znamená podle velikosti té domácnosti.

To byl ten původní výkop, původní návrh. My jsme prostě přinesli nápad k jednání do vládní koalice a samozřejmě to finální řešení se bude odvíjet od toho, jak se přesně shodneme. Já jsem ráda, že už je zřejmé, že z těch řešení musí být jakási mozaika, že jsou to různé dílky, které do sebe zapadají. Jsem ráda, že zazněly už návrhy od kolegů k navýšení nebo valorizování životního existenčního minima...

Promiňte, k tomu se dostaneme, to je téma, které tu mám jako samostatné. Zajímá mě, jak jste došli k té částce.

Velice důležité je si uvědomit, že každý z nás, kdo platí účty za energie, tak zároveň platí docela značné odvody v rámci té ceny státnímu rozpočtu. Je dobré si uvědomit, že když se sečtou ty různé nepřímé platby: jaký vliv má na výslednou cenu energie jednak uhlíková povolenka u elektřiny, dividenda ČEZu a DPH, tak ve finále nám to vychází, že z každé tisícovky za energie jde více než 600 korun zpátky do státní kasy. Čili čím větší drahota, čím více platíme my všichni na svých měsíčních složenkách, tím více i příjmy státního rozpočtu v tomto ohledu rostou.

Čtěte také

Takže je naprosto v pořádku říct, že se to domácnostem musí vracet, že toto zatížení musí být zohledněné v tom, jak se jako vláda chováme. A současně je z mého pohledu opravdu velice důležité, aby to nebylo řešení svým způsobem zvýhodňující ty největší spotřebitelé, ale skutečně pomáhající běžným lidem, domácnostem.

Dobře. A k té částce jste došli jak? Protože já jsem se původně chtěl ptát na to, kde na to chcete vzít, ale teď jste mi to vysvětlila, pokud tedy říkáte, že to zdanění je, jak tvrdíte, asi šedesátiprocentní. Není to nakonec málo, to, co navrhujete?

Právě proto je potřeba vycházet z typické domácnosti. V rozmezí dvou až tří lidí na domácnost, se kterým jsme ten návrh předložili k jednání: kdybyste měl dva lidi a ten návrh by byl třeba kompromisně na 300 korun na jednoho člověka, tak by to bylo 600 korun na tu dvoučlennou domácnost, 900 korun na tříčlennou domácnost.

Ale já chci zdůraznit, že opravdu to důležité je, aby to finální řešení, respektive vějíř řešení, které jako vláda přijmeme – a už se o tom jedná – aby to byl skutečně dohromady fungující balíček, tak, aby tím primárním cílem bylo ulevit domácnostem. Jsou tam samozřejmě další možnosti v podobě valorizování řady nejen dávek, ale i možných bonusů apod., aby se zkrátka domácnostem peníze vrátily tím či oním způsobem.

Jak má podle Pirátů vypadat valorizace rodičovského příspěvku či slevy na poplatníka? A čím Olga Richterová vysvětluje potřebu nouzového stavu, o nějž bude vláda Sněmovnu žádat v úterý? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.