Období levných energií skončilo, ceny se zvýší všem, obává se ministr financí Stanjura. S pomocí občanům ale počítá
Pomoc je třeba cílit adresně, plošná zvýhodnění nezafungují a je třeba podpořit lidi v energetické soběstačnosti – tak se nová vláda vyjádřila k tomu, jak chce řešit dopady energetické krize. Na konkrétních opatřeních pracuje tým ministrů. „Plošné odpuštění DPH na energie je proti evropským pravidlům, byla to jen PR akce. Zítra budeme informovat vládu o našich prvních návrzích, zkraje nového roku by opatření mohla začít platit,“ slibuje pomoc ministr financí Zbyněk Stanjura.
Tehdy ještě dosluhující vládě ANO a ČSSD jste zastavili jeden z návrhů na řešení krize, a to plošné odpuštění DPH na energie na celý příští rok. Plošná pomoc podle vás nepomůže těm skutečně ohroženým. Jak tedy chcete určit, kdo mezi ně patří, a jak se vám podaří zacílit pomoc na tuto skupinu?
Tak já se ještě vrátím k tomu návrhu zákona. Sama bývalá vláda v tom návrhu zákona připustila, že návrh je proti evropským pravidlům. To znamená, bylo úplně bez šance, aby ten zákon byl platný, byla to pouze PR akce.
A teď k vaší otázce. Myslím si, že první dvě otázky, na které si měla bývalá vláda odpovědět, jsou: Komu chceme pomoci a jak velkou částkou chceme pomoci. Pak k tomu měla hledat nástroje. Myslím si, že přesně takto budeme postupovat. To znamená, že nejdříve definujeme domácnosti, které pomoc skutečně potřebují, načež stanovíme zhruba hodnotu pomoci a pak k tomu najdeme odpovídající nástroje.
A to budete řešit všechno od začátku, nebo už máte nějaký konkrétní návrh?
Ne, ne, určitě nezačínáme od začátku. V době před naším jmenováním jsme se sešli jednak se zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a pak také se všemi dodavateli poslední instance. Dále jsme se sešli se zástupci distributorů…
Čtěte také
Jaké jsou ty obrysy?
Myslím, že nejdřív budeme informovat vládu a až poté veřejnost. Je to jediný možný zodpovědný přístup. Nemá cenu dopředu říkat, jaké jsou možnosti. Ještě jsem chtěl dodat, že jsme se sešli také s vedením Úřadu práce, protože se ta pomoc bezesporu bude v nějaké formě vyplácet prostřednictvím sociálních dávek.
Máte přehled o tom, kolik odběratelů stále zůstává v režimu dodavatele poslední instance? Na začátku prosince jich podle našich zjištění bylo přes 160 tisíc.
To číslo se pomalu snižuje. Jsme v pravidelné komunikaci s dodavateli poslední instance. Tam je problém, že několik desítek tisíc odběratelů nijak nereagovalo na dopis, který jim ze zákona firmy poslaly. A v této chvíli se dohledávají, tak aby každý občan dostal informaci, že je v režimu dodavatelů poslední instance. Základní rada je, aby tento režim co nejrychleji opustili a našli si standardního dodavatele, protože pak nebudou mít tak vysoké zálohy. Ale v této chvíli je to několik desítek tisíc občanů, které se nepodařilo kontaktovat.
Plánujete nějaké změny v pravomocích Energetického regulačního úřadu? Dá se pro příště podobným krachům předejít?
Myslím, že tu debatu musíme rozdělit do dvou věcí. První je pomoc – na to se soustředíme v tuto chvíli. A pak bezesporu přijde na stůl debata o energetickém zákonu, o pravomocích ERÚ. O tom, zda nastoupí nějaká míra regulace v tomto odvětví, a podobně. To nás všechno čeká. Ale v první fázi se budeme soustředit na to, abychom vyřešili potenciálně tíživou sociální situaci těch, kteří nezvládnou vyšší ceny za energii.
Obávám se, že období levných energií skončilo a v budoucnosti budou podobně drahé jako v této chvíli. A musím říct, že ten problém nemusí nastat jenom u občanů, kteří jsou v tom režimu dodavatelů poslední instance. Ale tím, že se ceny zvyšují všem a všude, mohou se do problémů dostat i občané, kteří mají standardní smlouvu, kterým možná bude končit fixovaná cena a podobně. Takže se nebudeme starat pouze o ty občany, kteří jsou v režimu dodavatelů poslední instance, ale o všechny, kteří mohou mít finanční problémy.
Máte o tom jednat, nechcete ale prozradit více podrobností? Můžete tedy alespoň říct, kdy by taková pomoc mohla v praxi začít fungovat?
Předpokládám, že ve středu budeme informovat vládu o prvních návrzích. Myslím si, že vláda by mohla rozhodnout příští středu. To znamená, zkraje příštího roku by opatření mohla začít platit.
S předsedy dalších stran byste měl jednat v úterý také o navyšování tarifů ve veřejném sektoru. Růst platů učitelů, hasičů, policistů a dalších zaměstnanců schválila ještě minulá vláda. Jak to jde dohromady s rozpočtem, ve kterém chcete šetřit?
Jde to složitě dohromady. Protože ne že by člověk nechtěl přidávat těm lidem, kteří jsou skvělí a mnozí úředníci odvádějí skvělou práci pro stát. Ale musíme vzít také v potaz ekonomickou realitu. Znám výsledky za prvních jedenáct měsíců. Ministerstvo financí publikovalo výsledky státního rozpočtu k 30. listopadu a tam byl schodek vyšší než 400 miliard. Takže ta jednání nás ještě čekají.
Bude možné navyšovat tyto platy v rozpočtovém provizoriu?
To určitě ano, tam žádný problém není. Rozpočtové provizorium se velmi často používalo jako strašák. K takovému politickému nátlaku, aby sněmovna schválila návrh rozpočtu. Ale podle informací, které mám k dispozici, tam žádný problém není.
Související
-
Jádro pro nás zůstává nezastupitelné. Počítáme ale i s nárůstem obnovitelných zdrojů, říká Hubáčková
„Myslím, že máme hledat zdroje jinde a technologie se ve světě už vyvíjí. Musíme sledovat trendy a podpořit inovativní technologie,“ říká nastupující ministryně.
-
Krach dodavatelů a skokový růst cen energií. Co čeká uživatele a jaké kroky chystá vláda?
Před třemi týdny přišlo asi 900 tisíc zákazníků o svého dodavatele elektřiny nebo plynu. Jejich zálohy se následně několikanásobně zvýšily. Co mohou dělat a co dělá vláda?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.