Michal Horáček a Daniela Iwashita
Většina z vás ho zná jako textaře a producenta, přesto se pro něj v posledních letech skutečnou drogou stalo především studium. I to tvrdí čerstvý doktor antropologie Michal Horáček v rozhovoru s Tomášem Pancířem. Ten se jej ptal především na jeho texty a také na nový hudební projekt nesoucí název Český kalendář.
Příběh Českého kalendáře je zřejmě mnohem delší, než byste dokázali odhadovat. Jeho počátky totiž sahají až do roku 1442. „Vévodu orleánského tehdy napadlo, že by kromě tradičních rytířských turnajů mohl uspořádat turnaj i pro rytíře ducha, tedy pro francouzské básníky a trubadúry,“ upozorňuje Michal Horáček, že kořeny jeho projektu sahají až hluboko do 15. století.
„Vymyslel zvláštní disciplínu – formálně velmi náročnou baladu, v níž každá sloka končila stejným refrénem a básník směl zároveň použít pouze tři slokové koncovky,“ popisuje. Turnaj tehdy vyhrál do té doby neznámý, později však nesmrtelný Francois Villon.
Když bylo Michalu Horáčkovi 12 let, umění složit báseň splňující všechna náročná kritéria, která si tehdy orleánský vévoda kladl, jej fascinovala. Teprve o mnoho let později pochopil, že jde o mnohem víc. „Báseň totiž zároveň musí působit, jako by žádným formálním omezením nepodléhala,“ vysvětluje textař a producent zapáleně.
Právě forma villonských balad se stala jedním z určujících rysů jeho nového hudebního projektu nesoucího název Český kalendář. Na něm Michal Horáček spolupracoval s literární historičkou a bohemistkou Danielou Iwashitou. Právě ta byla druhým hostem Tomáše Pancíře. Celý rozhovor s Michalem Horáčkem i Danielou Iwashitou nejen o Českém kalendáři si kdykoliv poslechněte v našem audioarchívu.
Záznam celého rozhovoru s Michalem Horáčkem a Danielou Iwashitou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
