Meteorolog Žák: Vznik tornáda dokážeme předpovědět pouze s určitou pravděpodobností, ne jistotou

25. červen 2021

„Tornádo lze předpovědět s pravděpodobností jen několika desítek procent. Takže je otázka, jestli je to prakticky využitelná informace,“ připouští meteorolog Michal Žák s tím, že tornáda jsou i poté, co jedno ve čtvrtek zpustošilo Hodonínsko, v Česku vzácná. 

Jak intenzivní bylo tornádo, které se prohnalo jihem Moravy, zatím není možné podle Žáka s jistotou určit. 

Čtěte také

„Je to předmětem místního šetření, přesně to bude možné stanovit až po pečlivém ohledání škod. Není to jednoduché stanovit, protože intenzita tornáda kolísá, takže někde jsou škody dramatičtější, někde trochu mírnější,“ říká a dodává:

„Ale zřejmě bude silnější než to v Litovli.“

Podle odhadů mohlo dosáhnout čtvrteční tornádo intenzity označované jako F3 nebo F4. To znamená, že je dost silné, aby strhávalo střechy a zdi domů, převracelo vlaky a zvedalo auta ze země; tornádo o intenzitě F4 může zbořit i dobře postavené domy. Tornádo, které v roce 2004 zpustošilo třetinu Litovle, mělo rychlost 330 kilometrů za hodinu.

Meteorolog Žák vysvětluje, jak tornádo vzniká:

Čtěte také

„V atmosféře musí nastat souhra ideálních podmínek. Na jedné straně musí být dostatečně mohutné bouřkové mraky, často ve formě supercely, tedy jedné mohutné bouřkové buňky, která rotuje kolem své osy po dobu několika hodin. Normální bouřka je přitom záležitostí několika desítek minut.“

„Také je potřeba, aby v supercele s výškou rostla síla větru a zároveň docházelo ke stáčení. To napomáhá cirkulace víru, který se spouští k zemskému povrchua  po jeho dotyku mluvíme o tornádu. V nižších vrstvách atmosféry musí být dost teplý a vlhký vzduch, zatímco výše musí být vzduch chladný, aby tam byl velký vertikální rozdíl teploty.“

Na dobrovolníky teď není prostor

Události na Hodonínsku doprovází také solidarita. Finanční sbírku spustí v pátek Nadační fond Českého rozhlasu, peníze lze také darovat přes společnosti Člověk v tísni, Nadace Via nebo díky Diecézní charitě Brno a dalším.

Čtěte také

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) vyzývá, aby u finanční solidarity v tuto chvíli zůstalo a lidé nejezdili na Moravu pomáhat osobně. 

„Když do některé z těch obcí přijede auto, tak se prostě nevymotá. Pouštíme tam jen lidi, kteří tam nemovitosti vlastní. Ale teď opravdu není prostor pro dobrovolníky, jen pro profesionály. Jakmile bude lokalita připravena na to, aby tam mohli přijet dobrovolníci a pomáhat s úklidem, tak je budeme aktivovat přes standardní krizový štáb,“ vysvětluje hejtman a dodává, že dobrovolníci by se v tuto chvíli mohli v místě neštěstí třeba zranit.

Teď opravdu není prostor pro dobrovolníky, jen pro profesionály. Zatím není ani potřeba, aby lidé vozili potraviny.
Jan Grolich

„Zatím není ani potřeba, aby lidé vozili potraviny. Co se týče základních lidských potřeb, jako je jídlo, tak to jsme schopni řešit přes společnosti, které nám nabídly pomoc, přes potravinové banky. Ale není potřeba rozvážet po obcích třeba pitnou vodu,“ uzavírá Grolich s tím, že jídlo do oblasti dodávají společnosti, které běžně nabízí rozvoz potravin.

Více si poslechněte v audiozáznamu. 

autoři: Tomáš Pancíř , kac
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.