Město pro lidi, ne pro auta, řekli si v Barceloně a vymysleli koncept obytných superbloků

12 fotografií

Přecházím poměrně rušnou barcelonskou třídu a blížím se k ulici, která je na první pohled jiná.

Kde by jinak člověk čekal parkovací pruh, jsou lavičky, květináče se zelení nebo je tu třeba na asfaltu barvou namalovaný skákací panák. A všude tam, kde bývaly chodníky i vozovka, jsou namalované žluté trojúhelníčky, které naznačují, že je veškerý prostor ulice primárně pro chodce, případně pro cyklisty.

Superblok Sant Antoni|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Platí to i na náměstí, které vzniklo z bývalé klasické barcelonské křižovatky, takže je to prostor ve tvaru osmiúhelníku. Po jeho obvodu se střídají domy a ústí čtyř ulic, ale jsou tu opět lavičky, zeleň, stolky na šachy nebo na piknik. Děti si tady hrají s míčem nebo skáčou po betonových koulích, které jsou tu rozmístěny. Jsem v srdci superbloku Sant Antoni.

„Ideou superbloku je reorganizovat pohyb ve městě, prioritizovat veřejnou dopravu, pohyb na kole a pěšky, abychom některé ulice osvobodili od tranzitní dopravy a transformovali je v nový druh veřejného prostoru, kde mají přednost lidi, ne auta,” říká bývalý hlavní architekt Barcelony Xavi Matilla.

Když město ožívá

Učebnicový superblok je čtverec o devíti blocích, uprostřed kterého vzniknou z křižovatek čtyři nová náměstí.

„Auta sem smí vjet, nesmí ale superblokem projíždět – na křižovatce musí zabočit zase pryč. Chodci mají přednost a důležité je, že maximální povolená rychlost je 10 kilometrů za hodinu, takže sem jezdí jen auta, která tu potřebují zastavit,” vysvětluje Xavi.

V Barceloně auta zabírají skoro 60 procent veškerého veřejného prostoru. „Data říkají, že po transformaci významně kleslo znečištění vzduchu i hluk. A v ulicích přibylo lidmi organizovaných sociálních aktivit – různých akcí, trhů, sportovních událostí… Zpětná vazba lidí, kteří v blocích bydlí, je zcela pozitivní,“ pochvaluje si architekt.

Superblok Sant Antoni|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Stromy uprostřed křižovatky

Náměstí, kde si povídáme, je příkladem levnější a rychlejší transformace, která se obešla bez stavebních zásahů. Přibyl jen mobiliář, barva na asfaltu a změna filozofie prostoru. O kus dál už se Barcelona odvážila zasáhnout stavebně – ulice jsou v jedné rovině, bez obrubníků, a myslelo se třeba i na pohodlí lidí při vlnách vedra.

„Asfalt se odstranil, beton je mnohem lepší, je světlejší a tolik se nezahřívá,“ ukazuje Xavi Matilla. „Tady je další náměstí, jak vidíš, vysadili tam nové stromy přímo uprostřed původní křižovatky.“

Dál navazuje Xaviho projekt dokončený vloni – transformace tří kilometrů ulice Consell de Cent vedoucí skrz centrální čtvrť Eixample v takzvanou zelenou osu. Pravidla tu platí stejná jako v superbloku. Auta navíc zpomaluje fakt, že v ulici musí kličkovat mezi záhony s novou zelení.

Xavi upozorňuje, že když jde člověk středem ulice, může snáz obdivovat architekturu okolních domů. V celé ulici je jednotný povrch, granitová dlažba se střídá s dlažebními kostkami se symbolem květiny. Ty jsou prý pro barcelonské chodníky typické. Granitová dlažba naznačuje, že je to odpočinková část ulice s posezením.

Superblok Poblenou v Barceloně|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Přednost mají mít lidé

„Posedává tu hodně lidí, u těch stolů na ulici dokonce obědvají,” raduje se Xavi, že lidi v nově koncipované ulici skutečně tráví čas. „Když jsme to navrhovali, někteří říkali, že tu nikdo nebude, že to bude katastrofa. Realita je úplně jiná. Obchodníci jsou nejdřív vždycky proti změnám, ale teď jim tu kolem podniků chodí víc lidí.“

Na logiku kritiků si stěžuje i Sílvia Casorránová, někdejší Xaviho zástupkyně, která mě provedla vůbec prvním superblokem z roku 2016 ve čtvrti Poblenou, kde dřív bydlela.

„Když odebereš veřejný prostor autům a dáš ho zpět lidem, musíš neustále dokazovat, že ho velmi intenzivně užíváš. Musíš to obhajovat. Podle mě je to opravdu nefér, protože, auta nemusí obhajovat nic,“ rozčiluje se.

„Veřejný prostor si vždy představujeme tak, že tam mají auta přednost, přitom v Barceloně jezdí denně autem nebo na motorce jen 15 procent lidí,“ dodává Sílvia zatímco mi ukazuje, kam se po rekonstrukci části superbloku umístí hřiště na petanque.