Měl vizi i charisma. Ferdinand von Zeppelin zasvětil svůj život vzducholodím, jeho velký sen ale skončil tragicky

„Samozřejmě že snil o létání. Tato představa hnala všechny průkopníky té doby,“ říká průvodkyně Simone Lipskiová. „Měl neuvěřitelné charisma. Dokázal lidi přesvědčit o svých plánech a nadchnout je svými vizemi,“ charakterizuje generála císařského jezdectva, který se v důchodu rozhodl, že bude vynálezcem.

Simone Lipskiová stojí v budově, která kdysi bývala nádražím, ale dnes v ní najdete největší výstava vzduchoplavby – Zeppelinovo muzeum. Je velké, ale vzducholoď se do něj nevejde.

Čtěte také

A pravděpodobně asi nejznámější vzducholoď Hindenburg už vůbec ne. Byla dlouhá 250 metrů a ve zdejším muzeu mají kopii jejího nepatrného kousku. I přesto zabírá skoro celý interiér muzea.

Opatrné začátky

První vzducholodě popoletěly pár metrů a pak se zřítily. Hrabě Zeppelin zpočátku žádné úspěchy neměl, ale lidé té myšlence fandili a posílali peníze do veřejné sbírky. Přispívaly i velké firmy. A tak mohl hrabě Zeppelin u Bodamského jezera stavět a zlepšovat

Hrabě Ferdinand von Zeppelin|foto: licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, Staatsbibliothek zu Berlin

„Chtěl revoluci ve vzdušné osobní dopravě. Chtěl přepravovat co nejvíce lidí a s tehdejšími malými letadly to možné nebylo,“ dodává Simone Lipskiová.

Hraběti Zeppelinovi se to podařilo na začátku 20. století – jako první uskutečnil komerční let vzducholodí s pasažéry v gondole zavěšené pod dlouhými komorami naplněnými vodíkem. A co mělo úspěch, toho si všímala i armáda.

Zlatá éra vzducholodí

„Během první světové války byly vzducholodě nasazeny ve velkém, shazovaly například bomby na Londýn,“ vypráví průvodkyně Simone.

V krátkém období míru mezi válkami si vzducholoď jako technický vynález získala velký respekt. Ve Friedrichshafenu se vyrábělo, létalo se ale po celém světě. V roce 1929 poprvé obletěla vzducholoď Zeměkouli. To už byl ale hrabě Zeppelin pár let po smrti.

Čtěte také

Vzducholodě se stavěly stále větší a větší, ohromnější a ohromnější. Ne náhodou připomíná jejich osud legendární Titanic…

Vzdušný Titanic

Rozhlasový novinář Herbert Morrison komentoval v roce 1937 živě přílet vzducholodě Hindenburg v americkém Lakehurst. Tady se vracíme právě k té vzducholodi, ze které mají v muzeu ve Freidrichsahfenu malý, ale i tak pořád dost veliký kus – jako kopii.

Vzducholoď začala najednou hořet, byla to tragédie komentovaná v živém přenosu. Sláva i budoucnost vzducholodí skončila právě tady.

Čtěte také

A dnes? Nad Bodamským jezerem se vznáší vzducholoď s označením Zeppelin NT – jako atrakce. A jako připomínka dávné slávy této technologie, kterou – jak všichni víme – předhonila letadla.