Měl hlubokou víru a miloval pravdu. Ostatky komunisty vyhoštěného kardinála Josefa Berana se vrací do Prahy
Papež František povolil převoz ostatků Josefa Berana z Říma do Prahy v souladu s kardinálovou poslední vůlí. Arcibiskup byl původně pohřben v roce 1969 v chrámu svatého Petra ve Vatikánu. Komunistické Československo tehdy převoz rakve do vlasti nepovolilo. Do Vatikánu kardinála vyhostilo v roce 1965.
Ještě v červnu 1948, dva roky po inauguraci Josefa Berana pražským arcibiskupem, si od něj Klement Gottwald po svém zvolení prezidentem nechal sloužit děkovné Te Deum.
Byl ochoten se za pravdu nasadit, pravdu bránit, bojovat za ni a také za ni trpět.kardinál Miloslav Vlk
Podřídit církev komunistickému režimu ale Josef Beran nechtěl. Stejně tak za války odmítl spolupracovat s nacisty, za což zaplatil třemi roky v koncentračních táborech v Terezíně a v Dachau.
Podle bývalého arcibiskupa Miloslava Vlka ho vždy posilovala hluboká víra. Jeho věrnost pravdě je dodnes příkladem.
Zatčen, uvězněn, vyhoštěn
Josefa Berana už v roce 1949 zatkla státní bezpečnost, dva roky ho držela v pražském Arcibiskupském paláci a pak internovala na různých místech v Čechách. Zcela ho tak odřízla od věřících a spolupracovníků, ale také od veškerého dění v zemi i ve světě.
Když v roce 1965 papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupa Berana kardinálem, dostal povolení opustit republiku a odjet do Říma. Cesta ale znamenala vyhoštění.
Život a osud charizmatického kardinála připomínáme v celotýdenním seriálu. Poslouchejte Ranní Radiožurnál.
„Zeptali se mě, jak dlouho chci zůstat v Římě. Výslovně jsem odpověděl, že tři týdny. Odpoledne jsem se dozvěděl, že jsem dostal dovolení do Říma s podmínkou, že už se vůbec nevrátím,“ vzpomíná na záznamech z archivu Vatikánského rozhlasu kardinál Beran.
Kněz oddaný papeži
V Římě se zapojil do práce Druhého vatikánského koncilu. Pronesl na něm řeč o náboženské svobodě, kterou se zapsal do dějin církve. Poprvé také zmínil možnost určitého rehabilitování postojů Jana Husa, což znamenalo zcela nový pohled katolické církve na českého kazatele.
Jeho postavení ve Vatikánu bylo podle velvyslance České republiky při Svatém stolci Pavla Vošalíka zcela mimořádné.
„Byl arcibiskupem pražským, který byl internován a odříznut od zbytku církve, a přesto zůstal její hlavou až do posledních dnů. Byl vnímán jako kněz naprosto poslušný papeži,“ poznamenává vatikánský velvyslanec a zdůrazňuje, že Josef Beran z Československa odjet nechtěl. Zemi opustil jenom kvůli tomu, že mu to papež uložil
Bránil svobodu a důstojnost
„Neusiloval o to destruovat režim. Jeho cílem bylo zachovat svobodu a důstojnost pro sebe i pro své věřící. Právě v tom je jeho velikost,“ vyzdvihuje Pavel Vošalík morální, duchovní a lidské kvality Josefa Berana.
S Pražským jarem roku 1968 spojoval kardinál Beran naději na návrat domů. Úřady to ale ani tentokrát nepovolily. Nedlouho na to v květnu 1969 zemřel.
Komunistická vláda nepovolila ani převoz kardinálových ostatků do vlasti. Papež Pavel VI. proto rozhodl, že kardinál bude pohřben v kryptě baziliky sv. Petra, v místech určených skoro výlučně papežům
Ve svatovítské katedrále je už sarkofág pro rakev kardinála Berana. Je na něm vyrytý nápis: “Josef kardinál Beran - arcibiskup pražský a primas český” @Radiozurnal1 pic.twitter.com/Ra4o0e5VDG
— Veronika Hlaváčová (@veronikahlavac) 20. dubna 2018
