Mathilda Nostitzová

"Můj život by byl stejný, i kdybych se narodila v jiném prostředí," myslí si sobotní host Václava Žmolíka Mathilda Nostitzová, která patří mezi potomky starého šlechtického rodu, pracovala jako novinářka a dnes pomáhá potřebným. Zapojila se do charitativního projektu Bílá pastelka a je patronkou nadace Mathilda. V neděli 1. listopadu bude hostem legenda českého volejbalu a dvojnásobný mistr světa Josef Musil.

"Historii rodiny jsem si musela nastudovat sama," přiznává Mathilda Nostitzová. "Nejdůležitější pro mě byl pradědeček, který nechal v roce 1783 postavit Stavovské divadlo," připomíná s tím, že její otec byl Čech a matka Němka, proto rodina musela po druhé světové válce z Česka odejít.

"Hodně jsme cestovali. Dnes žiji střídavě v Bolzanu a v Trentu v Itálii," popisuje ve zkratce způsob svého života. Doma je ale prý Mathilda Nostitzová napůl v Itálii a napůl v Česku.

Stále také doufá, že ještě získá od českého státu rodinný majetek. "Náš rod je českým rodem. Otec byl Čech, narodil se v Česku a zemřel s bolestí v srdci, protože musel z Česka odejít," prohlašuje rozhodně. Občas prý přemýšlí, jak by s navráceným majetkem naložila. V té souvislosti zmiňuje pomoc charitativním projektům Mathilda a Bílá pastelka, se kterými spolupracuje.

Jakmile se mohla vrátit do Česka, rozhodla se zde pomáhat zrakově postiženým. Proč právě jim? Sama si není jistá a uvede některé své předky, kteří měli problémy se zrakem. Co podle ní nejvíc chybí českým nevidomým a slabozrakým? "Samozřejmě vodící psi, ale především práce. Jde totiž o schopné lidi, kteří jsou schopni pracovat," připomíná Mathilda Nostitzová.

Mathilda Nostitzová mluvila o svém manželství s diplomatem, zkušenosti au-pair v Londýně, cestách do Japonska a Norska. Nezapomněla zmínit ani důležitost cestování v souvislosti se svou pomocí zrakově postiženým.

Záznam celého rozhovoru s Mathildou Nostitzovou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.