Masaryk korunovační klenoty neadoroval, republika si k nim musela najít vztah, vypráví historik
České korunovační klenoty, to by mohl být i příběh jako z Jamese Bonda. Těsně nad ránem 20. září 1938 v hlubokých Javornických lesích došlo při převozu klenotů na Slovensko k nehodě, při které mohly být být zničeny. Riskantní záležitostí byl ale i jejich návrat na Pražský hrad. Nejenom o tom mluví v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou historik Jakub Doležal.
Jaké dlouho klenoty pobyly na Slovensku?
Od 20. září 1938 do 5. října, na Pražský hrady se dostaly až 6. října. Ten den je zajímavý i proto, že právě 5. října prezident Edvard Beneš podal abdikaci, takže když se korunovační klenoty vrátily, nejen že po cestě byly svědkem ztráty historických tisíciletých hranic, respektive území, ale přijely na Pražský hrad, který už neměl hlavu státu.
Čtěte také
Návrat klenotů ale v té době musel být riskantní?
Ano, ze zpráv, které se dochovaly v kanceláři prezidenta republiky, vyplývá, že přes území v oblasti Svitav, kudy se vracely, se nejen stahovalo československé vojsko, ale údajně se tam pohybovaly skupinky německých Ordnerů. Nutno říct, že na Slovensko se klenoty dostaly proto, aby tam byly v bezpečí před útokem nacistického Německa… Když ale odjížděly ze Slovenska, bylo naopak Slovensko bylo nebezpečné.
Korunovační klenoty jsou soborem předmětů. Co všechno je součástí?
Není to pouze Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, ale jsou to i textilní části, jako třeba korunovační plášť. Ale například i čepička, která patří ke Svatováclavské koruně, poduška, na které bývají vystaveny. A jsou to i pouzdra, která vznikla v různé době. Například pouzdro pro jablko bylo vyrobeno až v souvislosti se svatováclavským miléniem v roce 1929, je na něm střední znak Československé republiky.
Jak se vyvíjel vztah ke korunovačním klenotům od začátku samostatné Československé republiky?
Klenoty se staly po vzniku republiky takzvanou korunou bez krále. Byly jakýmsi reliktem doby monarchie a republika se k nim snažila zaujmout stanovisko, najít vztah. A velmi určující byl postoj prezidenta TGM, není překvapením, že neviděl potřebu adorace českých korunovačních předmětů. To se postupně měnilo.
Za Tomáše Garrigua Masaryka byly korunovační klenoty k vidění pouze jednou?
Ano, v roce 1929. Na druhou stranu asi nebylo v historii lepší příležitosti, tedy otevření svatovítské katedrály. Byly ohromné oslavy, Prahou pochodovalo 700 tisíc lidí na Pražský hrad. Ale TGM se účastnil státních oslav, které probíhaly na Václavském náměstí 27. září, tedy den přes svátkem sv. Václava. A 28. září, kdy se uskutečnily církevní slavnosti, prezident Masaryk už ani nebyl v Praze, protože odjížděl na Slovensko.
Existují nějaké duplikáty pověstných sedmi klíčů od Korunní komory? Kdy se vůbec stal držitelem jednoho klíče prezident republiky? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Začíná výstava korunovačních klenotů. Návštěvníci mohou vidět i meč a plášť svatého Václava
V katedrále svatého Víta jsou ode úterý 17.1. do soboty 21.1. k vidění korunovační klenoty, tedy svatováclavská koruna, žezlo a jablko.
-
Vyměněné žezlo a prokletí Heydricha. Hrad po letech vystavuje český poklad
Korunovační klenoty jsou nejvzácnějším českým pokladem, střeženým v tajemné komnatě na Pražském hradě. Teď jsou po letech znovu k vidění. Jaké legendy se o nich tradují?
-
Tajemství nálezu v Bečově nad Teplou. Relikviář byl zakopán s víny a koňaky, popisuje kastelán
Na zámku Bečov nad Teplou je k vidění nejenom románský relikviář, ale také sbírka historických vín a koňaků, stůl Adolfa Hitlera nebo botanická zahrada.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.