Marie Vodičková

00740120.jpeg

Do studia Radiožurnálu v pátek zavítala předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. S moderátorkou Lucií Výbornou si povídala o příčinách vysokých čísel, jež hovoří o počtu týraných a utýraných dětí v Česku. Řeč přišla i na to, jak moc se změnil přístup úřadů k problematice týraných dětí od listopadu 1989 nebo na to, proč odešla z místa prokurátorky k péči o ohrožené děti. V sobotu 27. června bude hostem herec Jan Tříska.

Poměrně dlouho se skloňuje návrh zákona ministryně Džamily Stehlíkové, která chce zakázat fyzické trestání dětí. Jak se Marii Vodičkové návrh ministryně líbí? "Líbí se mi. Tento zákaz existuje v naprosté většině zemí Evropské unie a myslím si, že by to vytvořilo psychologické klima, že bití dětí není nic normálního. Tím nikdo neříká, že když rodič třeba plácne malé dítě, protože dělá nějakou nebezpečnou činnost, tak aby to bylo spíš symbolické plácnutí nebo nějaký šťouchanec puberťákovi. Ale děti jsou u nás velice krutě trestány a rozhodně se to nepovažuje za týrání. Jsou bity řemenem, vařečkou, šňůrou od spotřebičů za špatné známky. Ty děti samy to berou jako normální, protože si to zaslouží," uvedla Marie Vodičková.

Několikátý den je u soudu veřejně probírána kuřimská kauza. Ohrožené děti v ní hrají hlavní roli. Je dobře, že je tato kauza probírána veřejně? "Ano. Soudní jednání je veřejné, to je ústavní zásada. Kdyby bylo neveřejné, tak se veřejně musí přečíst rozsudek, kde jsou skutky popsány. Většina těch informací už postupně vyšla najevo a my jsme provedli opatření, aby to ty chlapce netraumatizovalo. Jakmile začal proces, tak jsme je omluvili ve škole, byli na ozdravném pobytu, kde ani neměli možnost koukat na televizi, ani noviny se k nim nedostali. Měli úplně jiné aktivity. Včera dokonce odjeli k moři do ciziny, kde jim to jeden sponzor zaplatil. Naštěstí přečkají tuto dobu mimo a po prázdninách, si myslím, se uklidní," doplnila Marie Vodičková, která uvedla, že podle odborných odhadů je v České republice týráno asi 40 tisíc dětí.

A jaké měla Marie Vodičková sama dětství? "Měla jsem dobré dětství v tom smyslu, že nás se setrou měli rodiče rádi. A měla jsem pocit, že jsme pro ně to nejdůležitější a že nás chrání. Akorát ve škole jsem měla nějaký problém, v prvních ročnících tam byly nějaké psychické šikany, což mě dost ničilo. Kdybych neměla to zázemí v rodině, tak nevím, jak bych to přežila," dodala Marie Vodičková.