Malý výlet do lingvistiky

31. květen 2017

V minulém článku jsme hovořili o tom, jak se díky romštině rozluštila velká záhada: odkud přišli Romové. Více než šest set let evropského pobytu nevěděl nikdo, že Romové pocházejí z Indie – dokud vědci neobjevili, že romština je indický jazyk a že je podobná hindštině, bengálštině, pandžábštině, marvárštině, maráthštině, gudžarátštině a podobně.

Rádi bychom vám ukázali, jak si je romština s ostatními indickými jazyky blízká.

Zkratky: hindi h, romština r, marvarština m, bengalština b

romština: bal kan nakh muj dand čhib
hindi: bal kan nak munh dant džibh
čeština: vlas ucho nos ústa zub jazyk

romština: Mire bala hin kale, tiro nakh hin baro, amare kana lole.
marvarština: Mere bal kale hain, tero nak baro he, hamare kan lal hain.
čeština: Moje vlasy jsou černé, tvůj nos je velký, naše uši jsou červené.

romština: Me raňi, tu raňi ko anela paňi?
hindi: Men rani, tu rani – kon laega pani?
čeština: Já dáma, ty dáma – kdo přinese vodu?

Podstatná jména

bijav/bijao h svatba, gav/gav h vesnice, ladž/ladž h hanba, dar/dar h strach, dori/dori h šňůrka, džov, džou/džou h oves, džuv/džun veš, jag/ag h oheň, bakri ovce (koza)/bakri h koza, mačho/mačhli h ryba, berš/varš h rok, khel (maďar. r.)/khel hra, dad otec/ dada dědeček (z otcovy strany), kak/kaka strýc, čhuri/čhuri h nůž, lon/lun m sůl, gori ne-Romka/gori h žena bílé pleti, manuš/manuš h člověk, kaľi rat/kali rat h tmavá noc...atd.

Přídavná jména

kalo/kalo m černý, purano/purano m starý (o věcech), terno/torun b mladý, učo/unča h vysoký, baro/baro m velký, šuko/sukha h suchý, melalo/maila h špinavý, tato/tato (bandžárština) teplý...atd.

Slovesa

dža/dža jdi, phir/phir choď, dikh/dekh podívej se, šun/šun m poslyš, ma rov/ro mat neplač, ker/kar dělej, džan/džan věz, amen geľam/amra gelam b (do)šli jsme, ma mar/mar mat nebij, asa/hanso směj se, cha/kha jez, ma čor/čor mat nekraď, gin/gin počítej, sov/so spi, sikhav/sikha ... atd.

Příslovce, číslovky

kiťťi (maď. r)/kitti m kolik, athe (olaš.r)/athe m zde, but(t)/bahut h mnoho, jekh/ek jeden, duj/do dva, trin/tin tři, štar/čar čtyři, pandž, panč/panč pět, deš/das deset, biš/biš m dvacet, upre/upar nahoře, nahoru, tele/tole b dole, dolů...atd.

Uvedli jsme některá indická slova, která mají téměř stejnou podobu jako slova romská. V romštině je ale ještě mnohem více indických výrazů (zhruba 60-70 %), jenomže jsou pozměněné. Romové nežijí v Indii více než tisíc let a tak se pochopitelně romština vyvíjela jinak než ostatní indické jazyky. Poukážeme alespoň na ty nejdůležitější změny.

Přídechové hlásky

Metathese je označení pro výměnu dvou hlásek ve slově: velryba – verlyba. K takovéto „výměně místa“ došlo v mnoha indických slovech

larrka - raklo chlapec (neromský),
burrho m - phuro starý (o lidech),
bandh-ná h - phand-el (zaváz-at, zavř-ít)... atd.

Aspirované (přídechové) (sou)hlásky: čh kh ph th (ťh maďar. r)

Romština, podobně jako jiné indické jazyky, má hlásky, které je třeba vyslovovat s přídechem – jako by za hláskou následovalo „h“. Každá přídechová hláska má svého nepřídechového „sourozence“.

čh-č: čha (romský chlapec) - ča (jen), čhorel (lít, sypat) - čorel (krást), čar (tráva) - čhar (popel, zastarale)
kh-k: kher (dům) - ker (dělej), khoro (džbán) - koro (slepý), čik (bláto) - čikh (kýchnutí)
ph-p: pherel (nabírat vodu) - perel (padnout), diliňipen (hloupost) - diliňi phen (hloupá sestra)
th-t: the (a, také) - te (jestliže, ať), thav (niť) - tav (vař)

V romštině se uchovaly pouze neznělé přídechové souhlásky. V ostatních indických jazycích je kromě neznělých přídechových ještě sedm znělých přídechových: džh, bh, gh, dh, ddh, tth, rrh, + čh, kh, ph, th.

Pravděpodobně bylo dříve i v romštině tolik přídechových (aspirovaných) hlásek, jenomže po cestě do Evropy se ty znělé ztratily. A co se stalo? Indické znělé se proměnily na neznělé.

gham h (sluneční žár) > kham (slunce),
ghi h (přepuštěné máslo) > khil (máslo),
ghas (tráva) > khas (suchá tráva-seno),
bhumi (země) > phuv (země),
bhen m (sestra) > phen (sestra),
dhuan (kouř) > thuv (kouř),
dho > thov (tut) umyj se,
ghar > kher dům,
bhari > phari těžká.. atd.

Metathese

Metathese je označení pro výměnu dvou hlásek ve slově: velryba – verlyba. K takovéto „výměně místa“ došlo v mnoha indických slovech

larrka - raklo chlapec (neromský),
burrho m - phuro starý (o lidech),
bandh-ná h - phand-el (zaváz-at, zavř-ít)...atd.

Cerebrály: dd, tt, ddh, rrh

Cerebrály jsou hlásky, které v evropských jazycích neexistují. Nacházejí se ovšem v indických jazycích. Dokud žili Romové v Indii, byly cerebrály bezpochyby i ve staré romštině. Jenomže v průběhu mnoha staletí, kdy žijí Romové v Evropě, evropské jazyky ovlivnily romštinu, a cerebrály se většinou změnily na hlásku r. Cerebrální rr se uchovalo pouze v dialektu kalderašů (kotlářů).

Cerebrály se vyslovují takto: jazyk se zvedne a přitiskne vzadu k hornímu patru.

dd > r: ddoi (dřevěná lžíce) > roj (lžíce), ddig (směr) > rig (olaš. r) strana, udd-na/urr-na > ur-el (lít-at), khadda (dýka) > charo (meč)
ndd > ndr: anda h > jandro (vejce), pinddli h (lýtko) > pindro (noha), mand > ma(nd)ro chleba
tt > r, nt > ndr: pett > per (břicho), atto m > aro (mouka), kanta h > kandro (trn)

Je mnoho a mnoho dalších pravidel, podle nichž se romština vyvíjí a mění poněkud jinak než ostatní indické jazyky, které „zůstaly v Indii“. O tomto tématu bychom mohli napsat mnoho tlustých knih. V tomto článku jsme chtěli pouze srovnat romská a indická slova, aby si čtenáři uvědomili, v čem jsou stejná a v čem a jak se od sebe odchýlila.

Pro dějiny Romů je obzvláště jedna změna nesmírně důležitá:

dd > r
Ddom > Rom

autor: Milena Hübschmannová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?