Magazín Experiment: K čemu slouží páternoster na brambory? A kdy se v Česku svezeme vodíkovým vlakem?

V Olomouci vyvinuli zvláštní stroj – vypadá jako zmenšený oběžný výtah zvaný páternoster, ale místo lidí vozí brambory nakažené různými nemocemi. Pomocí desítek objektivů přitom jednotlivé hlízy i natě snímá z různých úhlů. Z výsledné databáze fotek se umělá inteligence naučí rozpoznávat nejen konkrétní nemoci, ale i jejich stádia. Se svým strojem se olomoučtí experti zapojili také do mezinárodního výzkumu, který bojuje s nemocí brambor zvanou zebra chip.

8 fotografií

S Pavlem Klimešem stojíme ve vývojové laboratoři Catrin Univerzity Palackého v Olomouci u dva metry vysoké a asi metr a půl dlouhé skříně. Uvnitř je zvláštní soukolí, na kterém je uchyceno několik asi metr dvacet dlouhých přihrádek. Celkem pojmou přes 900 brambor.

Po zapnutí začne zařízení s hlízami rotovat podobně jako ve starém výtahu známém coby páternoster. Přitom je snímá celkem 28 kamer umístěných ve čtyřech řadách, které fotí brambory v průhledných miskách z obou stran, svrchu a zespodu.

Za technickým zpracováním páternosteru stojí Pavel Klimeš|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

V páternosteru je navíc možné nastavit přesné klimatické podmínky – vlhkost, teplotu nebo míru osvětlení. Vědci tak mohou nasimulovat například prostředí konkrétního skladu a v následujících týdnech sledovat, jak se v něm bramborám bude dařit.

„Budeme je fotit každý den a můžeme udělat časosběrné video,“ doplňuje Pavel Klimeš.

Brambory na prohlídce

Zařízení teď před námi vozí a snímá hlízy brambor různých odrůd, které jsou nakažené různými nemocemi.

„Naším zájmem je jednak vyselektovat takové odrůdy, které budou odolnější vůči těm chorobám, které testujeme. Ale zároveň by měl posloužit i k tomu, abychom mohli testovat přípravky, které by mohly účinně bojovat nebo oddalovat vývoj těch patogenů na hlízách,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Pavel Spíchal.

Focené, nakažené hlízy focené v páternosteru|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Snímky z páternosteru následně zpracuje umělá inteligence a umožní vědcům vytvořit aplikaci nejen na rozpoznávání nemocí, ale i jejich stadia.

„Pomůže vytvořit jakýsi model, který bude schopen rozpoznávat jednotlivé patogeny i předvídat, kdy je dobré vyskladnit odrůdy, aby už nedošlo k zásadnímu rozvoji chorob, které se tam běžně vyskytují na každé slupce té hlízy,“ popisuje vedoucí výzkumu.

Aplikace je podle něj určená především zpracovatelům brambor, kteří mají ve skladech instalované optické senzory – běžné kamery nebo fotoaparáty. Výzkumníci věří, že by se jejich aplikace mohla stát součástí rutinního provozu kontroly kvality uskladněných brambor.

Na pomoc Ekvádoru

Páternoster využije i mezinárodní tým vědců v projektu PATAFEST. Jeho hlavním cílem je bojovat proti nemoci zebra chip, která ničí úrodu hlavně v Latinské Americe.

„Napadená rostlina je taková zakrslá a dochází opravdu k velkým ztrátám. Naši kolegové v Ekvádoru říkali, že mají napadeno zhruba 90 % polí. A celosvětové ztráty se pohybují kolem vyšších stovek milionů dolarů,“ upřesňuje Michal Motyka z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií Catrin Univerzity Palackého.

„V Ekvádoru to dopadlo tak, že si musí neinfekční hlízy dovážet z Peru, protože na svém území už nejsou schopni najít zdravé,“ dodává.

Právě v boji s chorobou zebra chip, ale i dalšími nemocemi pomůže páternoster olomouckých vědců. Ti věří, že aplikaci na rozpoznání přítomnosti a stádia nemoci budou zpracovatelé brambor ve velkém používat za pět let.

Na kterých českých tratích bychom se v budoucnu mohli svézt vodíkovými vlaky? Kde u nás můžete pozorovat polární záři? A co chtějí astronomové poslouchat prostřednictvím gravitačních vln? Poslechněte si celý Magazín Experiment.