Na brněnské farmě pomáhá robot-agronom. Kontroluje rostliny, rozeznává choroby a monitoruje úrodu
Na brněnském festivalu kutilů a vynálezců Maker Faire byl k vidění také robotický farmář Fravebot. Na jeho vývoji se podílejí i brněnští zemědělci. Reportéři Magazínu Experiment se byli podívat přímo na jejich farmě.
Procházíme velkým skleníkem, kolem nás nespočet řad rostlinek rajčat. „To je hydroponický systém, kde pěstujeme ne v půdě, ale v substrátu ve žlabech zavěšených nad zemí. Je to kolejnicový systém, který zároveň slouží jako topení,“ vysvětluje zemědělec Matěj Sklenář.
Krtečkovo autíčko
Na rodinné farmě Ráječek na okraji Brna to ovšem není jediná inovace, kterou tady zavedli. Spoléhají se i na nového pomocníka, kterému Matěj Sklenář říká „prodloužená ruka agronoma“. Je to robot, kterého zdejší farmáři vyvíjejí spolu se start-upem Fravebot. Tady na farmě usnadňuje právě práci ve skleníku při pěstování rajčat.
Vozítko vypadá jako autíčko z Krtečka, usmívá se Matěj Sklenář: „Je to robot na podvozku, ze kterého trčí nahoru věž. Na ní jsou umístěné kamery, které snímají rostliny. Udělali jsme ho stejně vysokého jako rostliny, aby dosáhl do té výšky kolem 4 metrů.“
Šedé vozítko najede mezi jednotlivé řádky, pokračuje podél kolejnice až na konec řádku a natáčí rostliny na video, které hned vyhodnocuje.
Pro člověka nemožné, pro robota jako nic
„Projít každý řádek a zkontrolovat těch zhruba 40 tisíc rostlin, které tu máme, je nereálné. Takže jsem si vždycky musel vybrat jenom nějaký řádek jako reprezentativní vzorek,“ popisuje pěstitel, jak kontroloval sadbu předtím, než do provozu zařadili nového pomocníka.
„Robot je schopný opravdu vyfotit a zkontrolovat každou rostlinu. Až pět dní si drží v paměti, jak se každá rostlina vyvíjí, jestli se tam projevil nějaký škůdce nebo choroba. A jsme schopni sledovat, jak dozrávají plody,“ pochvaluje si Matěj Sklenář.
Stále lepší a lepší
Robot nahlásí třeba i poškozený list, protože si nemůže být jistý, jestli to není něco závažného, co třeba zrovna nemá ve své databázi.
Vratislav Beneš je hlavní konstruktér ze start-upu Fravebot. Na monitoru notebooku sleduje, do jaké míry se nahlášený snímek shoduje se zatříděním do kategorie chorob způsobených virem. „Vidíme, že to je jenom na 36 %, takže se dá říct, že to byl planý poplach. Ale je lepší mít planý poplach než o tom místě vůbec nevědět,“ vysvětluje.
„Matěj ví, že toto není problém, a označí tedy ‚Ne, nebyl to problém‘, což znamená pro ten systém zpětnou vazbu a pro příště i zdokonalení,“ dodává vývojář.
Rajčata, jahody, okurky
Než robota nasadili do provozu na farmě Ráječek, zkoušeli vývojáři jeho schopnosti ve virtuálním skleníku, kde simulovali konkrétní situace. „Pro člověka to vypadá jako ve filmu plném 3D efektů,“ popisuje Vratislav Beneš.
„Spolupracujeme i s Mendelovou univerzitou, takže když někde najdou chorobu nebo i nějakou z těch potvor dokážou vypěstovat, tak nám pošlou fotky a my je dokážeme namodelovat,“ doplňuje.
Všechna rajčata vyskládaná v přepravce a připravená na cestu k zákazníkovi při jejich růstu a zrání kontroloval Fravebot. Podobně umí pečovat o jahody a vývojáři ho teď připravují také na okurky.
Související
-
Sází, pleje, zalévá i sklízí. Autonomní zemědělský robot by mohl člověka nahradit už za několik let
Zemědělcům usnadňují práci stále modernější stroje. Budoucnost bude ale zřejmě patřit robotům, které budou dělat všechnu práci zcela samy.
-
Zapomněli jsme, že by půda, na níž pracujeme, měla být nachystaná i pro další pokolení, říká sedlák
Roman Koutek má na Hané u Olomouce rodinný grunt, o nějž se staral už jeho děda. Jako jeden z prvních zemědělců u nás začal pěstovat sóju. Jak se dívá na naši krajinu?
-
Postřik proti plevelu moderně umožňuje zemědělství 4.0. Jde to totiž úsporněji a efektivněji
Až desítky procent hnojiv nebo granulí proti hrabošům můžou zemědělcům ušetřit drony a další moderní technologie. Jde o takzvané zemědělství 4.0.
