Mravenčí práce obřího významu. Archeologové v Olomouci katalogizují desetitisíce nálezů z doby neolitu

4. únor 2025

V Mohelnici na Šumpersku archeologové od 50. do 70. let minulého století zachránili před rozšiřováním štěrkovny desetitisíce pravěkých artefaktů. Ty ale od té doby leží bez ladu a skladu v krabicích a nikdo neví, co která z nich ukrývá. To se teď rozhodli změnit olomoučtí vědci. Každý předmět pečlivě dokumentují a zanášejí do katalogu.

Desetitisíce nálezů z prvního celoplošného záchranného výzkumu neolitického sídliště u nás jsou uloženy asi ve 150 krabicích v depozitáři Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

„Nálezy pocházejí ze záchranného výzkumu v Mohelnici, kde bylo při rozšiřování štěrkovny ničeno pravěké sídliště, které tam bylo od doby kamenné až do doby bronzové,“ říká archeoložka Ivana Vostrovská.

Ivana Vostrovská vytahuje z depozitáře archeologické nálezy

Jako jehla v kupce sena

Krabice obsahují často už polorozpadlé sáčky s jednotlivými artefakty – keramickými střepy, zvířecími kostmi, kovovými i kamennými nástroji a dalšími nálezy. „Nikdy dopředu nevíme přesně, v které krabici jaký materiál najdeme, protože k této lokalitě zatím neexistuje inventární seznam,“ dodává archeoložka.

Nálezů z Mohelnice je v olomouckém depozitáři uloženo přibližně 50 tisíc. Většinou na sobě mají nálepku s číslem. To však označuje jen místo, kde je archeologové před desítkami let našli. Neexistuje ale žádný jejich soupis, natož informace, kde daný předmět najdeme.

„Naším cílem je vypracovat katalog, tedy seznam těchto nálezů, abychom se v budoucnu my i naši kolegové vědci mohli tím inventářem řídit a dohledávat nálezy, které zrovna ke své práci potřebujeme,“ shrnuje cíl projektu Ivana Vostrovská.

Všechno na jednom místě

S Terezou Holasovou z Univerzity Palackého jsme si z depozitáře do laboratoře přinesli jeden z tisíců pytlíčků a vysypali si z něj tři pozůstatky keramické nádoby. Usedáme k počítači a nahlížíme do složité tabulky.

Tereza Holasová vyplňuje do tabulky mnoho informací o jednotlivých artefaktech, které se přenesou do katalogu

„Můžu si tady teď určit, že se jedná o mísu z keramiky – o její okraj,“ ukazuje archeoložka úlomek, jehož obvod je z většiny velmi nepravidelný, ale jedna jeho část je rovná. Na střepu jsou také viditelné čáry a jedna výrazná prohlubeň.

„Tomu se říká notová výzdoba, která je typická pro kulturu s lineární keramikou,“ upřesňuje Tereza Holasová další specifickou vlastnost nálezu, která se zaeviduje do tabulky. A dalších podobných charakteristik se dá do katalogu zanést ještě mnoho.

„Badatel, který se například zabývá kulturou s lineární keramikou, se potom může podívat do katalogu a zjistí, v jakém stavu artefakty jsou, kolik jich ve sbírce najde, z jakého jsou materiálu a podobně,“ pokračuje archeoložka.

Focení keramického úlomku ve fotoboxu

Trochu jiný fotokoutek

Pak z pouzdra vytahuje digitální zrcadlovku a upevňuje ji do zvláštní konstrukce na krabici, v níž září velmi jasné světlo. „To je fotobox. Předmět si teď nafotíme z vnější a z vnitřní strany. Takové fotky si pak mohou prohlížet jak odborníci, tak i veřejnost,“ vysvětluje Tereza Holasová a zaostřuje na neolitický artefakt.

Archeologové zatím do katalogu zanesli informace o přibližně desetině všech nálezů z Mohelnice. Hotoví by měli být za rok a sbírku pak předají Vlastivědnému muzeu v Olomouci, které plánuje uspořádat výstavu.

autoři: Michal Šafařík , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související