Magazín Experiment: Jak ochránit vojenský materiál shozený z letadla? A k čemu je voicebot v nemocnici?

Průlet armádní casy nad letištěm v Chrudimi. V rychlosti zhruba 220 kilometrů za hodinu vojáci shazují padákové soupravy s nákladem, který může vážit až stovky kilogramů. I tak může vypadat výzkum vědců z Univerzity obrany. Armádní vědci chtějí zjistit, čemu všemu musí náklad při nárazu na zem čelit.

Senzory měří otřesy, kterým je vystaven náklad při transportu|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

„V první řadě nás zajímají křehčí materiály, jako je třeba elektronika, spojovací prostředky, zbraně, zbraňové systémy a určité druhy specifické munice,“ upřesňuje Miroslav Polach z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany.

„V současné době zavádíme do armády spoustu nových materiálů a musíme řešit i jejich bojeschopnost – trvanlivost a tak dále. A jedna z věcí, která bezpečnost materiálu a efektivitu jeho využití ovlivňuje, je přeprava,“ vysvětluje.

Úder boxera, nebo sloní šlápnutí?

Do různých nákladů proto vědci dávají senzory. Například do lepenky, která je naspodu velkých palet. V těch můžou být třeba dlouhé zbraně.

„Do lepenky vyřízneme otvor, který odpovídá tvaru měřícího přístroje, zaaretujeme to a zakryjeme, abychom zabránili dalšímu pohybu. Data odebíráme po shozu,“ popisuje Miroslav Polach, zatímco ke svému notebooku připojuje senzor, tedy malou černou krabičku.

11 fotografií

„Měří v čase přetížení, které vzniká při přepravě, relativní vlhkost nebo teplotu,“ doplňuje. Pro stávající výzkum jsou zásadní hlavně dva údaje: to, jak velký náraz na náklad působil a jak dlouho trval.

„Když si představím sílu, která na nás působí, když do nás udeří boxer, tak on vyvinul sice velkou sílu, ale následek je krátkodobý a není pro nás zpravidla fatální. Druhý příklad je slon, který nás zašlápne. To je síla, která není tak velká, ale trvá mnohem delší dobu,“ vysvětluje názorně Miroslav Polach.

Miroslav Polach z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany|foto:Martin Pařízek, Český rozhlas

Spolupráce Brno – Praha

Senzory ale můžou být i na jiných místech než ve zmíněné lepence. Třeba ve speciálně ušité kapse, která se k nákladu připevňuje na bezpečné místo tak, aby nedošlo k poškození nebo ztrátě měřícího přístroje.

„Může být připoutaná přímo v nákladu nebo pod nosným systémem u padáků,“ říká Martin Kratochvíl, který je náčelníkem střediska výsadkové přípravy a má na starost i zásobování jednotek shozem nákladních padáků.

Univerzita obrany teď dokončuje pilotní fázi výzkumu, který provádí ve spolupráci s Vojenským technickým ústavem ve Kbelích.

Čtěte také

Magazín Experiment: K čemu slouží hluková mapa dálnice? A jak naučit mobil poznat dezinformace?

„Kdybychom potom chtěli řešit v dalších fázích nějaké speciální výztuhy nebo tlumiče, tak máme navázanou prvotní spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně, z Ústavu konstruování, se kterými budeme spolupracovat na vývoji,“ dodává Miroslav Polach z Fakulty vojenského leadershipu.

Jeho kolegové řeší i otřesy věcí převážených po silnici. Výsledky můžou v budoucnu posloužit také v civilním sektoru nebo při zásobování míst zasažených přírodními katastrofami.